Člun v Erebus Bay

V roce 1859 objevil poručík William Robert Hobson v Erebus Bay (Zátoce Erebu) na Ostrově krále Viléma člun opatřený sanicemi a v něm kromě mnoha artefaktů i pozůstatky dvou mužů z Franklinovy expedice. Místo nálezu nedlouho poté prozkoumal i velitel McClintockovy expedice Francis Leopold McClintock.

Název článku

Tento článek pojednává o lokalitě, která je v anglických textech uváděna jako Boat Place. Český ustálený název pokud vím neexistuje, nazývat to Člunové místo je pitomost a Místo nálezu člunu zase nezní jako název konkrétní lokality. Nápady na lepší pojmenování než Člun v Erebus Bay jsou samozřejmě vítány, ať už e-mailem či na diskusní stránce.

Lokalizace místa

Bude doplněno.

Objev člunu McClintockovou výpravou

Průběh výpravy

McClintockova výprava , která vyplula z Anglie v roce 1859 na parní jachtě Fox, měla tři cíle: 1) zachránit případné přeživší účastníky expedice, 2) získat písemné a další památky po Franklinově expedici a 3) konečně ověřit, zda expedice objevila Severozápadní průjezd. Zatímco první cíl splnit nemohla a ohledně třetího lze donekonečna polemizovat, druhý bod splnila výtečně: získala dokumenty a hmotné artefakty dokládající (nikoli vysvětlující) osud Franklinovy expedice.

Počátkem dubna 1859 vyrazily z Port Kennedy (jihozápad ostrova Sommerset, východní ústí Bellotovy úžiny) dvě saňové skupiny: jedna vedená velitelem výpravy McClintockem, druhá jeho zástupcem poručíkem Hobsonem.

Obě mířily (nejprve společně) na jih k Ostrovu krále Viléma (dále pro zkrácení KWI, King William Island). U mysu Victoria na jihozápadě poloostrova Boothia se rozdělily: McClintock mířil jihozápadně a po dosažení pobřeží KWI se vydal po jeho východním pobřeží "po směru hodinových ruček". Jeho skupina nakonec obešla celý ostrov.

Hobson vyrazil na západ a prošel západní pobřeží ostrova od mysu Felix na severu až k Herschelovu mysu na jihozápadě a výběžku Adelaidina poloostrova (součást americké pevniny) jižně od KWI, načež se vrátil zpět zhruba stejnou cestou. Až při zpáteční objevili jeho muži člun, o němž je tento článek.

Popis objev člunu Hobsonem

Zatímco McClintock o plavbě Foxe vydal knihu (která vyšla v mnoha vydáních), Hobson popsal své putování v interní zprávě pro McClintocka. Ten ji cituje ve své knize a z Hobsonovy zprávy čerpalo později i několik dalších autorů, ale jako celek ji publikoval až v roce 2014 Douglas R. Stenton . Popisu objevu člunu je v ní věnováno 9 odstavců, které si zaslouží ocitovat v plném znění (a v neumělém, částečně strojovém překladu: připomínky opět vřele vítány):

24. [května], kdy nás směr břehu začal zavádět daleko od pobřeží, pobřeží, jsem poslal Tomse a Edwardse, aby prošli pobřežní linii (byl jsem příliš neschopný , abych to dokázal sám). Když jsem ve tři hodiny odpoledne viděl, jak za námi Toms spěchá, otočil jsem se k němu a zjistil jsem, že na pláži objevil velký člun. Nařídil jsem proto postavit stan, s malými saněmi a psy jsem jel na místo a nechal muže, aby mne následovali, až bude stan postaven.

Když jsem dorazil na místo, našel jsem velký člun celý zapadlý sněhem, nad kterým nebylo vidět nic z ní, jen část jejího levého okraje, vyvýšená nad druhou tím, že se člun značně naklonil na pravobok. Naštěstí byly zůstaly vztyčeny dvě vysoké dřevěné držáky podpěr . Kdyby tomu tak nebylo, se vší pravděpodobností by zůstal bez povšimnutí. Vykopat ho zabralo samozřejmě značný čas, ale po odházení pár lopat sněhu se našla dřevěná pádla, která splnila účel lopat a všechni tak mohli pracovat. Pokračovali jsme v práci skoro do 19:00. Protože muži měli za sebou úmorný den, vrátili jsme se do stanu.

Celý následující den jsem strávil kopáním a zkoumáním této lodi. Ukázalo se, že je velká a lehce stavěná pro přepravu po ledu, ostrá na přídi i na zádi s mahagonovou podlahou a jedlovou nástavbou. Pouze čtyři horní pruhy [? prkna?] jsou z jedle. Prkna trupu [plaňky] jsou mimořádně lehká (měla klinkerovou obšívku) . Zdá se, že je v dobrém stavu, ale má díru v nástavbě na pravoboku asi 12 stop od zádi, pravděpodobně dílo medvěda. Zdálo se, že byla odlehčena všemi možnými způsoby. Veškeré železné a dřevěné části, bez kterých bylo možné obejít, byly odstraněny, ale člun spočíval na saních velké hmotnosti a síly. Na její přídi byly nějaké značky, ale nedokázal jsem je rozluštit.

Hobson dále mně nesrozumitelnými termíny popisuje způsob, jak mohl být člun shora a ze stran zakryt proti větru či srážkám: zájemce odkazuji na anglický originál. Pak Hobson pokračuje v popisu předmětů (ne)nalezených v člunu:

Vesla nahradila pádla. Nebyly u ní nalezeny žádné stěžně, plachta, lodní háky, kormidlo, markýzy ani jiné lodní vybavení. Na dně člunu ležela dlouhá cívka olověného vlasce, pravděpodobně určená k jejímu tažení podél pláže.

V člunu v prostoru na zádi bylo nalezeno mnoho vybavení. Hned vzadu byly umístěny dvě dvouhlavňové pušky, po jedné na každé straně; obě měly jednu hlaveň vybitou, druhou nabitou a zakrytou . Byly položené ústím dolů a opíraly se o horní zábradlí. Jeden z chronometrů, tři hodinky, většina stříbrných vidliček a lžic a všechna nalezená munice byly v záďových sedačkách. Několik stříbrných předmětů bylo nalezeno v přední části člunu.

V prostoru na zádi, těsně za zadní sedačkou na levoboku, se nacházela obrovská lidská čelistní kost. Další kosti odpovídající velikosti ležely poblíž. Kosti nohou byly více vpředu na pravoboku. Zdálo se, že muž ležel v době smrti příčně napříč lodí s hlavou pod zadní sedačkou, kolem něj byly nalezeny části medvědí kůže a kusy přikrývky; také velké množství zbytků oblečení. Ty byly k sobě tak přimrzlé, že je bylo nutné vyhrabat krumpáčem a následně roztrhat na kusy. Nemohu říci, jaký oděv měl na sobě. V rukavicích a punčochách zůstaly drobné kosti rukou a nohou. Masa oblečení, která ležela kolem kostí, musela patřit několika mužům. V blízkosti jeho ostatků byl nalezen chronometr se jménem Parkinson a Frodsham &c., a to v poloze, v jaké by byl, kdyby ho nosil v opasku kalhot v kapse na hodinky. Z toho usuzuji, že zesnulý mohl být důstojníkem, ale nemohu předstírat, že by k tomuto závěru vedlo něco jiného. Pod druhou sedačkou počítáno odpředu byla nalezena druhá čelistní kost. Ta, stejně jako kosti v její blízkosti, byla mnohem menší než druhá. Pozůstatky zřejmě patřily mladému muži, protože zuby byly pozoruhodně zdravé. Zdá se, že tyto kosti byly narušeny. Byly značně rozptýleny, pravděpodobně liškami.

Hlava člunu v době nálezu směřovala na severovýchod, stejně jako sáně, na kterých byl vlečen. Nakláněl se hodně na pravobok a byl částečně vyzdvižen z drážek vyříznutých pro jeho uchycení v klínech [? - v originále chocks]. Nepozoroval jsem, že by byl k saním nějak připevněn.

Délka saní byla asi 23 stop a jejich šířka asi dvě stopy. Skluznice byly z třípalcového dubu zmenšeného nahoře na dva palce, 8 palců hluboké a silně okované železem. Bylo tam pět dubových příčných tyčí o velké hmotnosti a pět jedlových klínů [? - v originále chocks], na kterých spočíval člun. Ty byly pečlivě potažené kůží. Tažná lana, která byla stále upevněna, byla z třípalcového velrybího lana a měla značku Chatham .

Související stránky

• McClintockova výprava (1857-59)

Externí odkazy

• A Most Inhospitable Coast: The Report of Lieutenant William Hobson's 1859 Search for the Franklin Expedition on King William Island
  Douglas R. Stenton. Arctic, Vol. 67, No. 4 (DECEMBER 2014), pp. 511-522 (12 pages), 1.12.2014
  Článek přináší přepis nikdy nepublikované zprávy poručíka Williama Hobsona, popisující jeho saňovou cestu (v rámci McClintockovy expedice) podél západního pobřeží Ostrova krále Viléma , během které objevil pozůstatky a zprávy Franklinovy expedice.
• Edwards the Carpenter and the Discovery of the Boat Place
  Logan Zachary. illuminator dot blog, 24.4.2022
• Reversing the Chronometers at the Boat Place
  Logan Zachary. illuminator dot blog, 1.11.2021
  Velmi podrobná analýza chronometrů nalezených McClintockovou výpravu v člunu v Erebus Bay, včetně řady dalších informací a souvislostí.
• The Boat Place(s)?
  Russell Potter. Visions of the North, 1.3.2015
  Diskuse o místu nálezu člunu a interpretaci tohoto objevu.

Zdroje a poznámky