Bombové lodě

Z Ztracená Franklinova expedice
Přejít na: navigace, hledání

Bombové lodě byly určeny pro odpalování střel z hmoždířů, tedy děl velké ráže s krátkou hlavní, střílejících "horní skupinou úhlů". Vystřelený náboj, zpravidla výbušný nebo zápalný, tedy dopadá na cíl shora. Lodě byly určeny pro bombardování (odtud název) pevných cílů na zemi. [1]

Trupy bombových lodí byly obzvlášť silné, aby vydržely zpětné nárazy hmoždířů. Z tohoto důvodu byly právě tyto typy lodí v době míru využity jako průzkumné lodi pro polární oblasti, protože jejich trup byl nejlépe schopen odolávat tlaku ledu.

Jména bombových lodí

Jména bombových lodí měla vyjadřovat jejich výbušnou a ničivou sílu. Proto byly často pojmenovávány po sopkách či místech z mytického podsvětí. V případě lodí Franklinovy expedice byly naopak dvě antarktické sopky – Mount Erebus a Mount Terror – pojmenovány po těchto lodích. [2]

Historie a třída bombových lodí

Bombové lodě sloužily v britském Královském námořnictvu od roku 1687 do padesátých let 19. století. Většina britských bombových lodí, které byly zhotoveny jako bombové (jiné byly na bombové přestavěny), byla postavena jako součást určité třídy těchto lodí.

Terror (1813) byl jednou ze 3 postavených lodí třídy Vesuvius (z roku 1813), další lodě byly Vesuvius a Beelzebub. Čtvrtá zamýšlená loď této třídy, Fury, nebyla postavena.

Erebus (1826) byl jednou ze 8 postavených lodí třídy Hecla (od roku 1814 do 1829). Stavba dalších 4 zamýšlených lodí této třídy byla zrušena v letech 1831 a 1833. [3]

Související stránky

Externí odkazy

Zdroje a poznámky

Reklama