Julius Payer

Z Ztracená Franklinova expedice
Přejít na: navigace, hledání
Julius von Payer. Foto: Fritz Luckhardt, podrobnosti viz stránka obrázku

Julius Johannes Ludovicus von Payer (2. září 1841 – 19. srpna 1915) byl malíř, horolezec, kartograf, polárník německého původu narozený v Šanově (dnes část Teplic), v domě U Jitřenky v ulici U Hadích lázní[1]. Je autorem série čtyř obrazů s tematikou Franklinovy výpravy, ve kterých znázornil svou představu osudů a konečné zkázy Franklinovy expedice. Některé obrazy z této série ztvárnil vícekrát.

Pátrání po Payerových obrazech

Pokud byste rádi přispěli k pátrání po Payerových obrazech s tematikou Franklinovy výpravy, podívejte se prosím na tento článek.

Životopis

Po absolvování Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě sloužil v rakouské armádě v dnešní severní Itálii (tehdy patřící Rakousku).

Od roku 1863 se věnoval průzkumu a mapování italských Alp. Na základě své práce v této oblasti se stal v roce 1868 pracovníkem Vojenského zeměpisného ústavu ve Vídni.[2]

Německý kartograf a zeměpisec August Petermann ho doporučil za člena německé expedice k severovýchodním břehům Grónska (1869-1870). Zde se Payer podílel na vedení průzkumných saňových výprav[3].

V roce 1871 spolu s Karlem Weyprechtem velel přípravné rakousko-uherské průzkumné expedici do oblasti Nové Země.

V letech 1872-1874 opět s Karlem Weyprechtem vedl rakousko-uherskou polární výpravu hledající Severovýchodní průjezd, tedy námořní cestu z Evropy kolem severního pobřeží Ruska do Beringovy úžiny. Tuto cestu sice nenašli, objevili ale soustroví, které pojmenovali Země Františka Josefa.

Dne 24. října 1876 povýšil císař František Josef I. Julia Payera do šlechtického stavu a udělil mu predikát rytíř Payer (Ritter von Payer). [4] Jeho erb připomíná Payerovy polární cesty, viz popis na stránkách Nová šlechta v českých zemích a podunajské monarchii: "V modrém štítě ledové pole přirozené barvy v polárním moři vzadu ohraničené hnědým pohořím, za kterým uprostřed vyniká zářící slunce obklopené dvěma soustřednými zlatými kružnicemi. Slunce je překryto rakousko-uherskou námořní obchodní vlajkou na zlaté žerdi zakončené zlatou koulí a vyrůstající z vrchu pohoří. V pravém horním rohu štítu se vidí zlatá polární hvězda. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby smodro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem na pravé jsou dvě zavřená křídla – přední modré se zlatou hvězdou, levé stříbrné. Z levé pak vyrůstá stříbrný polární medvěd. Pod štítem je modrá páska ze stříbrným heslem PER ASPERA AD ASTRA (Přes překážky ke hvězdám - pozn. red.)."

V roce 1877 se Payer oženil s bývalou manželkou frankfurtského bankéře Fanny Kannovou, s níž se (ještě vdanou) seznámil ve Františkových Lázních. S ní měl dvě děti, Julese a Alici. [5], [6]

V letech 1877-1879 Payer studoval malířství na "Städelsches Institut" ve Frankfurtu nad Mohanem (pod vedením Johanna Heinricha Hasselhorsta, který se sám účastnil jiné arktické výpravy a byl autorem obrazů s polární tematikou [7]) a v letech 1880-1882 pokračoval ve studiu na malířské akademii (Akademie der bildenden Künste) v Mnichově (pod vedením Alexandera Wagnera) [8].

V letech 1884-90 žil a maloval v Paříži.

V roce 1890 se rozvedl, vrátil do Vídně a založil malířskou školu pro ženy.

V roce 1912 ho v Bledu (německy Veldes, dnes Slovinsko, tehdy Rakousko) postihla mozková mrtvice, po níž částečně ochrnul. O 3 roky později rovněž v Bledu umírá. [9], [10]

Payer a Franklinova výprava

Julius Payer: Studie k obrazu Záliv smrti, 1880. Zdroj: Repro z knihy Teplitz-Schönau. Berlin-Friedenau: Deutscher Kommunal-Verlag, 1930
Julius Payer: Smrt Johna Franklina. Zdroj: Lepi Studio / Library and Archives Canada
Julius Payer: Opuštění lodí. Zdroj: Lepi Studio / Library and Archives Canada
Julius Payer: Bohoslužba na sněhu. Zdroj: Lepi Studio / Library and Archives Canada

Julius Payer nakreslil a namaloval řadu děl s tematikou výzkumu Arktidy. Mezi ně patří i cyklus čtyř obrazů s tematikou Franklinovy výpravy z 80. let 19. století. Jde o obrazy Franklinova smrt (Franklins Tod, Death of Franklin, Last Moments), Opuštění lodí (Verlassen des Schiffes, Abandoning Vessels), Bohoslužba na sněhu (Gottesdienst, Divine Service, Bible Reading) a Záliv smrti (Die Bai des Todes, Stavation Cove, The Bay of Death). Jejich osudy jsou poněkud tajemné (viz dále) a v současnosti jsou známy a on-line dostupné pouze fotografie prvních tří. Poslední a nejslavnější obraz, Záliv smrti, je znám díky své pozdější verzi z roku 1897.

Studium podkladů k obrazům

Po návratu se své poslední arktické expedice proslovil Julius Payer 10. listopadu 1874 přednášku před Královskou zeměpisnou společností v Londýně [11]

Návštěvu Anglie využil Payer k důkladnému seznámení se s vybavením Franklinovy výpravy. Článek pařížského dopisovatele londýnských Timesů z 29. ledna 1884 [12] popisuje Payerův londýnský pobyt před 9 lety takto:

"Payer ... se pak pustil do práce na shromažďování materiálu podrobností pro své obrazy. Navštívil ctihodnou lady Franklinovou, snoubenku kapitána Croziera (sic!), většinu velitelů následujících expedic, představitele Admirality, a, v krátkosti, každého, kdo mu mohl sdělit podrobnosti o expedici. Říká se dokonce, že když byl na návštěvě u admirála Watsona v Chathamu, kde si byl prohlédnout staré lodě stejného typu jako byly Erebus a Terror, byl pozván na snídani na jedné z těchto starých lodí; a když při večeři vyzvídal, jaký koberec byl na podlaze Franklinovy kajuty na Erebu, lady Watsonová vstala a uřízla kousek koberce v jídelně a věnovala ho Payerovi s tím, že má přesně stejný vzorek. (...) Byly mu ukázany modely vědeckých přístrojů, uniformy posádky a portréty vedoucích členů expedice." K tomuto líčení třeba podotknout, že Payer se teprve chystal studovat malířství (zdařilé kresby však vytvářel již během svých arktických výprav), tedy se na svůj obrazový cyklus o Franklinově výpravě připravoval ve značném předstihu.

Studie k Zálivu smrti

V roce 1880 vytvořil Julius Payer studii k obrazu Záliv smrti. Ta se od výsledné verze značně liší (Payer ji maloval v době, kdy byl se svými malířskými studiemi zhruba v polovině). Zda se studie dochovala do dnešní doby a kde, není zatím jisté.

Datování vzniku obrazů

Cyklus obrazů o Franklinově expedici vytvořil během 80. let 19. století, přesné datování je poněkud nejasné. Library and Archives Canada mají u fotografií obrazů [13] uvedeno datum vytvoření 1872-1874, což je ale evidentní chyba: tou dobou byl Payer na své poslední arktické výpravě, navíc ho studium malířství i artefaktů z Franklinovy výpravy teprve čeká. Již citovaný článek v Timesech [14] popisuje 29. ledna 1884 vystavovaný obraz Záliv smrti, přičemž jeho vytvoření mělo trvat 12 měsíců. Náměty dalších tří obrazů cyklu jsou popisovány v budoucím čase. Lze tedy předpokládat, že na obrazech začal Payer pracovat v roce 1883 v Paříži.

Prince Bojidar Karageorgevitch (anglická transkripce; česky princ Božidar Karadjordjevič) v článku Julius von Payer (léto 1896) pak popisuje své seznámení s Payerem v Étretat ve Francii v roce 1884 s tím, že po Karageorgevitchově návratu do Paříže mohl sledovat Payera při práci na obrazech Bohoslužba na sněhu a Franklinova smrt.

Časopis Ruch pak 5. ledna 1887 (při příležitosti vystavení Zálivu smrti v Praze) označuje [15] druhý obraz cyklu, "Opuštění lodí", za "právě dokončený", s tím, že o zbylých dvou obrazech (Bohoslužba na sněhu a Franklinova smrt) hovoří v budoucím čase.

Článek Ondřeje Chrobáka v časopise Dějiny a současnost pak udává, že "Oba ústřední obrazy z franklinovského cyklu, Smrt sira Johna Franklina a Záliv smrti, se například staly součástí rakousko-uherského pavilonu v rámci Světové výstavy konané v roce 1889 v Paříži," tedy v roce 1889 by musely být hotovy minimálně 3 ze 4 obrazů (a je pravděpodobné, že byl dokončen celý cyklus).

Naprosto jisté je, že v roce 1896 byly všechny obrazy hotovy a stále ve správě Payerova pařížského galeristy (uměleckého "agenta") Charlese Sedelmeyera (ten byl mimochodem tchánem slavného českého malíře Václava Brožíka). V tomto roce byly totiž od dubna 1896 vystaveny v Crafton Galleries v Londýně ([16], [17]).

Další osudy obrazů

V květnu 1897 Neues Wiener Journal vítá novou verzi obrazu Záliv smrti (viz níže Další verze obrazů franklinovského cyklu) a současně podotýká, že předchozí Die Bai des Todes byl "prodán do Ameriky". [18] Není jasné, zda do Ameriky byl prodán pouze Záliv smrti, anebo i ostatní obrazy franklinovského cyklu a vídeňský časopis o tom buď neví, nebo to nezmiňuje, protože se článek týká pouze nového Zálivu smrti. Neues Wiener Journal neuvádí ani zdroj informace o prodeji, ani žádné bližší podrobnosti.

Naopak podle článku "Julius von Payer als Maler" v časopise Polarforschung z roku 1951 byly 4 obrazy franklinovského cyklu "prodány za značnou sumu do Belgie, kde se dosud nacházejí". Z kontextu vyplývá, že prodej proběhl zřejmě ještě za Payerova života. To, že se obrazy nacházely (či snad ještě nacházejí v Belgii), potvrzuje i článek Julius von Payer – Entdecker und Maler, který uvádí: "(...) namaloval Payer cyklus čtyř monumentálních obrazů o Franklinově expedici, které ale jsou již desetiletí k nenalezení. Údajně se nalézaly v padesátých letech 20. století v belgickém soukromém vlastnictví; od té doby je místo jejich uložení neznámé".

V kanadském archivu (Library and Archives Canada) se nachází jednoznačný důkaz, že všechny čtyři původní Payerovy obrazy s tematikou Franklinovy výpravy se v roce 1932 nacházely v Bruselu, a to v držení manželů O'Mearových. V pozůstalosti po Richardu Juliu Cyriaxovi, mj. autorovi základní knihy o Franklinově expedici (Sir John Franklin's Last Arctic Expedition) se nachází album, které obsahuje text datovaný v březnu 1932, v němž tito manželé obrazy popisují a zřejmě nabízejí ke koupi. V albu jsou připojeny i fotografie obrazů (viz obrázky na této stránce a kvalitnější kopie na stránkách Canadian Mysteries – odkazy v záhlaví této kapitoly "Payer a Franklinova výprava"), ovšem pouze prvních tří – Záliv smrti chybí. Místo něj je v albu jiný známý Payerův obraz, Nikdy zpět!, který se ale vztahuje k Payerově vlastní arktické expedici. Text a fotografie z alba jsou k dispozici na stránkách této wiki. [19], [20], [21]

Osudy obrazů mezi lety 1896-1932 a po roce 1932 zůstávají zatím zahaleny tajemstvím. Jakékoli případné poznatky a tipy vedoucí k jejich zjištění velmi uvítám.

Záliv smrti z roku 1897
Polární katastrofa

Další verze obrazů franklinovského cyklu

Záliv smrti

existuje ve dvou dalších verzích.

Nejznámější je obrovské plátno Záliv smrti (udávané rozměry 390 x 540-560 cm) vystavené v Geofyzikálním ústavu v Praze. Tento obraz dokončil Payer v roce 1897. Obraz byl v roce 1908 vystaven na jubilejní výstavě Krasoumné jednoty v Rudolfinu, konané při příležitosti 60. výročí panování císaře Františka Josefa I. Za katalogovou cenu 20 000 rakouských korun se neprodal, nicméně následně jej za 16 000 rakouských korun zakoupila Moderní galerie, přímý předchůdce dnešní Národní galerie v Praze. Nebyl však vystavován a v roce 1964 jej Národní galerie bezúplatně převedla Geofyzikálnímu ústavu v Praze. [22], [23]

Vedle toho existuje malá verze nazvaná Polární katastrofa (96 x 136 cm) buď z roku 1882 či 1887, kterou vlastní Česká spořitelna (a na opakované dotazy ohledně bližších údajů k tomuto obrazu nereaguje). Co se týče datace tohoto obrazu: některé prameny, např. skládačka vydaná Regionálním muzeem v Teplicích při příležitosti výstavy "Z Teplic k severnímu pólu" v roce 2001, uvádějí rok 1887, jiná, např. skládačka vydaná týmž muzeem při příležitosti výstavy "Julius Payer a jeho svět" v roce 2006, uvádějí rok 1887. Jisté je, že na obraze je věnování "Mé milé ženě" (čímž je ještě zajímavější, jak se obraz do Teplic a následně do majetku České spořitelny vlastně dostal). [24], [25]

Opuštění lodí

Regionální muzeum v Teplicích vlastní obraz Vlečení lodi (94 x 144 cm) z roku 1898, který (což je málo známý fakt) je zjevně kopií původního obrazu Opuštění lodí. Kurátorka uměleckých sbírek a vedoucí Historického oddělení Regionálního muzea v Teplicích PhDr. Bohuslava Chleborádová k historii obrazu sdělila, že tento obrazu "byl zakoupen šanovskou obcí ve Vídni a v roce 1934 byl darován do teplického muzea".

Vleceni-lodi.jpg

Výstavy a další akce

Následující seznam je zatím silně neúplný.

V přednáškové síni Geofyzikálního ústavu v Praze je trvale vystaven Payerův obraz Záliv smrti z roku 1897.

25. 11. 2005 – 5. 3. 2006 se ve Veletržním paláci v Praze konala výstava "Julius Payer - Záliv smrti", na níž byl vystaven stejnojmenný obraz.

17. 3. 2006 – 16. 4. 2006 se v Regionálním muzeu Teplice konala výstava "Julius Payer a polární svět", kde byly vystaveny i obrazy Záliv smrti a jeho kopie Polární katastrofa a obraz Vlečení lodi.

11. 11. 2015 – 10. 1. 2016 se v Jízdárně teplického zámku konala výstava "JULIUS PAYER - nejslavnější teplický rodák".

Památníky

Pamětní deska na rodném domě Julia Payera v Teplicích - Šanově (bývalý Dům u Jitřenky). Podrobnosti viz stránka obrázku
Hrob Julia Payera na Ústředním vídeňském hřbitově. Foto: Fritz Luckhardt, podrobnosti viz stránka obrázku

Poděkování

Je mou radostnou povinností poděkovat všem, bez nichž by obsah tohoto článku o Juliu Payerovi zdaleka nebyl tak zajímavý, informačně bohatý a snad i v něčem nový.

  • Kayley Kimball z Library and Archives Canada laskavě poskytla fotokopii alba z Cyriaxovy pozůstalosti a umožnila jednak zdokumentovat vlastníky a umístění Payerových obrazů v roce 1932 a současně odhalit, že v tomto albu a archivu není fotografie původního Zálivu smrti.
  • Sally Williams z Victoria and Albert Museum v Londýně nejen ochotně zodpověděla dotaz ohledně případných reprodukcí Payerových obrazů v katalogu londýnské výstavy z roku 1896 a zaslala ofocenou stránku z tohoto katalogu s popisem Zálivu smrti, ale nadto sama propátrala další informační zdroje a zaslala další kopie článků s cennými informacemi, jakož i impozantní výčet toho, kde všude Záliv smrti není k nalezení (což není v žádném případě míněno ironicky - i negativní informace velmi pomůže).
  • Bohuslava Chleborádová z Regionálního muzea v Teplicích laskavě poskytla informace o obraze "Vlečení lodi" ze sbírek tohoto muzea a pomohla vyjasnit některé neověřené informace.
  • Tomáš Hylmar z archivu Národní galerie v Praze nejen ochotně, ač neúspěšně pátral po katalogu výstavy Zálivu smrti z roku 1884, ale pomohl i svými znalostmi katalogů z 19. století nasměrovat další pátrání.
  • Monika Veverková z Národního muzea v Praze pomohla s německými překlady a laskavě zprostředkovala ofocení doprovodné publikace k výstavě o Payerovi z roku 2001.
  • Gustav Vávra přispěl českou transkripcí jména prince Božidara Karadjordjeviče.
  • Wolfgang Opel je sice na posledním místě, ale jeho zásluhy rozhodně nejsou nejmenší. Nejen že jak autor jednoho z článků o osudech Payerových obrazů bleskově odpověděl na můj e-mail s dotazy, nejen že bez jeho podílu na pátrání by nebylo možno zjistit tolik informací, ale především věřím, že díky spolupráci s ním se nakonec záhadně ztracené Payerovy obrazy s tematikou Franklinovy výpravy podaří objevit.

Další informace

Zdroje a poznámky

  1. https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer
  2. https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer#.C5.BDivotopis
  3. http://pubs.aina.ucalgary.ca/arctic/Arctic43-1-83.pdf
  4. http://www.novanobilitas.eu/rod/payer
  5. http://www.svkul.cz/wp-content/uploads/2015/06/payer-med.pdf
  6. https://en.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer
  7. http://www.hellenicaworld.com/Art/Paintings/en/JohannHeinrichHasselhorst.html
  8. http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/text/PayerStarvation_en.htm
  9. https://cs.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer
  10. https://en.wikipedia.org/wiki/Julius_von_Payer
  11. https://books.google.cz/books?id=SA487am3CSwC&dq=Julius%20Payer%20London&hl=cs&pg=PA1#v=onepage&q=Julius%20Payer%20London&f=false
  12. http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/text/PayerStarvation_en.htm
  13. http://collectionscanada.gc.ca/ourl/res.php?url_ver=Z39.88-2004&url_tim=2016-03-13T17%3A26%3A15Z&url_ctx_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Actx&rft_dat=3211475&rfr_id=info%3Asid%2Fcollectionscanada.gc.ca%3Apam&lang=eng
  14. http://www.canadianmysteries.ca/sites/franklin/archive/text/PayerStarvation_en.htm
  15. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=10885484
  16. The Athenaeum, 18. dubna 1896
  17. Descriptive note of the four pictures representing the loss of Sir John Franklin's expedition to the North Pole, painted by Julius von Payer
  18. Neues Wiener Journal, 15. května 1897, s. 6
  19. http://collectionscanada.gc.ca/ourl/res.php?url_ver=Z39.88-2004&url_tim=2016-03-13T15%3A28%3A38Z&url_ctx_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Actx&rft_dat=3211476&rfr_id=info%3Asid%2Fcollectionscanada.gc.ca%3Apam&lang=eng
  20. http://collectionscanada.gc.ca/ourl/res.php?url_ver=Z39.88-2004&url_tim=2016-03-13T15%3A32%3A22Z&url_ctx_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Actx&rft_dat=3211477&rfr_id=info%3Asid%2Fcollectionscanada.gc.ca%3Apam&lang=eng
  21. http://collectionscanada.gc.ca/ourl/res.php?url_ver=Z39.88-2004&url_tim=2016-03-13T15%3A39%3A48Z&url_ctx_fmt=info%3Aofi%2Ffmt%3Akev%3Amtx%3Actx&rft_dat=3211475&rfr_id=info%3Asid%2Fcollectionscanada.gc.ca%3Apam&lang=eng
  22. http://prostor-ad.cz/pruvodce/praha/sporilov/geofyz/zaliv.htm
  23. Chrobák, Ondřej: Záliv smrti. Katalog výstavy ve Veletržním paláci v Praze 25.11.2005-19.2.2006
  24. RNDr. Norbert Krutský: Julius Payer, Regionální muzeum v Teplicích 2001
  25. Mgr. Ondřej Chrobák, PhDr. Bohuslava Chleborádová: Julius Payer a polární svět, Regionální muzeum v Teplicích 2006

Reklama