Napište nám, co si o tomto webu myslíte! Jednostránkový dotazník na 2-3 minuty

×

Chcete něco opravit, upravit či doplnit? Po registraci a přihlášení můžete tuto stránku sami editovat!

×

 Akce

James Fitzjames: Porovnání verzí

Z Franklinova expedice

(→‎Životopis: doplnění jazyky aj.)
(→‎Námořní kariéra: rozšíření, tbc)
Řádek 25: Řádek 25:
V letech '''1834-37''' se účastnil eufratské expedice [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Rawdon_Chesney plukovníka Chesney] v hodnosti mate (podporučík).
V letech '''1834-37''' se účastnil eufratské expedice [https://en.wikipedia.org/wiki/Francis_Rawdon_Chesney plukovníka Chesney] v hodnosti mate (podporučík).


'''19. ledna 1838''' byl povýšen na poručíka. V roce '''1842''' se vyznamenal v [https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_opiov%C3%A1_v%C3%A1lka První opiové válce] proti Číně a '''23. prosince 1842''' byl povýšen na komandéra.
'''19. ledna 1838''' byl povýšen na poručíka. V témže roce se ucházel o místo v [[Antarktická expedice Jamese Rosse (1839-1843)|antarktické expedici Jamese Rosse]] a [[Francis Crozier|Francise Croziera]] (na lodích Erebus a Terror). Ross o něj měl zájem, ale Královské námořnictvo jeho účast nepovolilo. <ref>William Battersby: [[James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition]] (2010), s. 84</ref>
 
V roce '''1842''' se vyznamenal v [https://cs.wikipedia.org/wiki/Prvn%C3%AD_opiov%C3%A1_v%C3%A1lka První opiové válce] proti Číně a '''23. prosince 1842''' byl povýšen na komandéra.
 
Důležitou roli v jeho kariéře sehrála známost s rodinou '''Johna Barrowa'''. S jeho synem [[John Barrow junior|Johnem Barrowem juniorem]] se Ross přátelil pravděpodobně od roku '''1838'''. <ref>William Battersby: [[James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition]] (2010), s. 84</ref> Zásadní (a v konečném důsledku tragický) zvrat ve Fitzjamesově osudu znamenalo jeho setkání s dalším synem Johna Barrowa, '''Georgem Barrowem''', v Singapuru v '''listopadu 184'''1 během Fitzjamesovy plavby na palubě ''HMS Cornwallis'' do války v Číně.


V této hodnosti odplul ve funkci kapitána Erebu jako třetí muž ve velení Franklinovy expedice. V  nepřítomnosti byl '''31. prosince 1845''' britskou Admiralitou povýšen na kapitána. <ref>[https://en.wikisource.org/wiki/A_Naval_Biographical_Dictionary A Naval Biographical Dictionary, heslo James Fitzjames]</ref>
V této hodnosti odplul ve funkci kapitána Erebu jako třetí muž ve velení Franklinovy expedice. V  nepřítomnosti byl '''31. prosince 1845''' britskou Admiralitou povýšen na kapitána. <ref>[https://en.wikisource.org/wiki/A_Naval_Biographical_Dictionary A Naval Biographical Dictionary, heslo James Fitzjames]</ref>

Verze z 18. 8. 2016, 07:37

Reprodukce daguerrotypie Jamese Fitzjamese, pořízená pravděpodobně na palubě Erebu

James Fitzjames (27. července 1813 – 1848?) velel lodi Erebus na poslední Franklinově výpravě.

Životopis

James Fitzjames se narodil 27. července 1813 jako nemanželský syn britského diplomata Sira Jamese Gambiera a neznámé matky. Při křtu 24. února 1815 jako jeho rodiče vystupovali osoby s falešnými jmény James Fitzjames a Ann Fitzjames – není známo, zda šlo o jeho skutečné rodiče či ho ke křtu doprovodil někdo jiný.

Od útlého dětství Fitzjamese vychovávali reverend Robert Coningham (zemřel 1836) a jeho žena Louisa rozená Capperová (zemřel 1840). Vlastní syn tohoto páru, William Coningham (narozen 1815) byl pro Jamese jako bratr.

Oběma mladíkům se v rodině Coninghamových dostalo výborného vzdělání. Fitzjames byl navíc talent na jazyky, takže údajně mluvil portugalsky, francouzsky a trochu španělsky a italsky [1], po pobytu na Blízkém a Středním Východě získal částečnou znalost arabštiny. [2]

Jeho vlastní otec James Gambier, který měl se svou manželkou 15 dětí, zemřel v roce 1844.

James Fitzjames se neoženil a není známo, že by zanechal nějaké potomky. [3], [4]

Námořní kariéra

Vstoupil do služeb Královského námořnictva v 25. srpna 1825 jako dobrovolník 2. třídy na lodi Pyramus kapitána Roberta Gambiera. [5] Je příznačné, že v jeho "oficiálním životopise" v Naval Biographical Dictionary, který je založen na Fitzjamesových odpovědích na dotazník, je uvedeno, že na palubu této lodi byl přijat jako dobrovolník 1. třídy. James Fitzjames byl nesporně velmi ctižádostivý a od útlého věku dokázal bojovat s nepřízní osudu i svým nelegitimním původem často rovněž nelegitimními prostředky včetně zkreslování informací. A právě délka jeho služby v hodnosti dobrovolníka 1. třída byla klíčovou pro dosažení hodnosti kadeta v roce 1831.

Robert Gambier byl jeho rodný strýc a právě na jeho doporučení povolil John Barrow 1. července 1825 přijetí Fitzjamese jako dobrovolníka do řad Royal Navy. Gambiera v červenci 1826 vystřídal George Rose Sartorius, který Fitzjamese 1. července 1828 povýšil na dobrovolníka 1. třídy. [6]. 15. září téhož roku jeho služba na Pyramu skončila.

Ještě předtím, 19. února 1828, se Fitzjames poprvé setkal s jednou z budoucích lodí Franklinovy expedice, Terrorem. Ten ztroskotal u Villanova de Melfontes v Portugalsku. Fitzjames byl s brigou Lyra vyslán Terroru, uvízlému na písku mezi skalami, na pomoc. [7]

V roce 1830 byl přijat na loď HMS St. Vincent, ale pouze jako dobrovolník 2. třídy. Pro hodnost kadeta nesplňoval podmínku dostatečné délky služby jako dobrovolník 1. třídy. Pomocí de facto podvodu ohledně délky své služby nakonec docílil přijetí jako kadet na jinou loď, HMS Asia, v únoru 1831, ze které shodou okolností přešel po pár týdnech i s jejím kapitánem opět na St. Vincenta. [8] S ním sloužil ve Středomoří a na jeho palubě také složil 16. listopadu 1833 poručickou zkoušku.

V letech 1834-37 se účastnil eufratské expedice plukovníka Chesney v hodnosti mate (podporučík).

19. ledna 1838 byl povýšen na poručíka. V témže roce se ucházel o místo v antarktické expedici Jamese Rosse a Francise Croziera (na lodích Erebus a Terror). Ross o něj měl zájem, ale Královské námořnictvo jeho účast nepovolilo. [9]

V roce 1842 se vyznamenal v První opiové válce proti Číně a 23. prosince 1842 byl povýšen na komandéra.

Důležitou roli v jeho kariéře sehrála známost s rodinou Johna Barrowa. S jeho synem Johnem Barrowem juniorem se Ross přátelil pravděpodobně od roku 1838. [10] Zásadní (a v konečném důsledku tragický) zvrat ve Fitzjamesově osudu znamenalo jeho setkání s dalším synem Johna Barrowa, Georgem Barrowem, v Singapuru v listopadu 1841 během Fitzjamesovy plavby na palubě HMS Cornwallis do války v Číně.

V této hodnosti odplul ve funkci kapitána Erebu jako třetí muž ve velení Franklinovy expedice. V nepřítomnosti byl 31. prosince 1845 britskou Admiralitou povýšen na kapitána. [11]

Osudy během expedice a dochované památky

James Fitzjames se stal členem posádky Erebu 4. března 1845, hned druhý den po veliteli expedice Johnu Franklinovi a kapitánovi Terroru Francisi Crozierovi.[12]

Ačkoli byl až třetím mužem ve velení po výše zmíněných dvou, měl na starosti výběr důstojníků expedice a byl rovněž jakýmsi "vedoucím výzkumu" zemského magnetismu [13]. Obě tyto úlohy by měl za normálních okolností na starosti patrně velitel Terroru Francis Crozier, který byl dokonce za své zásluhy o výzkum zemského magnetismu zvolen členem Královské společnosti[14]. Podle dopisů odeslaných z Disko Bay se zdá, že ze strany Croziera bylo ve vztahu k Fitzjamesovi jisté napětí. Nevíme ale nic o tom, jak se jejich vztahy vyvíjely po odplutí z Disko Bay a zejména poté, co se Crozier po Franklinově smrti stal velitelem celé expedice.

James Fitzjames je autorem zřejmě nejpodrobnějšího popisu plavby lodí Franklinovy expedice z Anglie do Grónska, kterou vylíčil v dopisech Elizabeth Coninghamové rozené Meyrickové, manželce svého de facto adoptivního bratra Williama Coninghama. Ty byly odeslány ze zátoky Disko a s několikaletým odstupem publikovány (první a druhá část) v Nautical Magazine, svazek 21). Rozsáhlé výňatky z tohoto de facto deníku jsou použity v článku Plavba z Anglie do Disko Bay.

Je rovněž uváděn jako nejpravděpodobější autor, resp. pisatel všech "oficiálních" zpráv, které se podařilo nalézt: počínaje první z 30. června 1845 (tedy ještě během plavby do Grónska)[15] a obou zpráv nalezených na Ostrově krále Viléma[16], [17], [18].

Z nich víme, že ještě 25. dubna 1848 byl Fitzjames naživu, byl stále (titulárním, loď před 3 dny opustil) kapitánem Erebu a druhým mužem ve velení. Na toto místo zjevně postoupil po smrti Johna Franklina 11. června 1847.

Památníky a geografická pojmenování

Související stránky

Další odkazy

Zdroje a poznámky

  1. ↑ William Battersby: James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition (2010), s. 32
  2. ↑ William Battersby: James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition (2010), s. 65
  3. ↑ English Wikipedia, heslo James Fitzjames
  4. ↑ William Battersby: James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition (2010)
  5. ↑ William Battersby: James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition (2010), s. 30
  6. ↑ William Battersby: James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition (2010), ss. 32-33
  7. ↑ William Battersby: James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition (2010), s. 33
  8. ↑ William Battersby: James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition (2010), ss. 36-38
  9. ↑ William Battersby: James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition (2010), s. 84
  10. ↑ William Battersby: James Fitzjames: The Mystery Man of the Franklin Expedition (2010), s. 84
  11. ↑ A Naval Biographical Dictionary, heslo James Fitzjames
  12. ↑ Richard J. Cyriax: Sir John Franklin's Last Arctic Expedition (1939), ss. 28 a 30
  13. ↑ English Wikipedia, heslo James Fitzjames
  14. ↑ English Wikipedia, heslo Francis Crozier
  15. ↑ Richard J. Cyriax: Sir John Franklin's Last Arctic Expedition (1939), s. 60
  16. ↑ Richard J. Cyriax: Sir John Franklin's Last Arctic Expedition (1939), s. 129
  17. ↑ Richard J. Cyriax: Sir John Franklin's Last Arctic Expedition (1939), s. 160
  18. ↑ Russell Potter: The Victory Point Record
Citováno z „https://www.franklinova-expedice.cz/wiki/index.php?title=James_Fitzjames&oldid=1647“