Ostrov krále Viléma: Porovnání verzí

Z Franklinova expedice

m Nahrazení textu „"small-12 large-8 columns"“ textem „"small-12 large-8 col-12 col-md-8 columns"“
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
<div class="row">
<div class="row">
   <div class="small-12 large-8 col-12 col-md-8 columns">
   <div class="small-12 large-8 columns col-12 col-md-8">
<!-- Hlavní sloupec -->
<!-- Hlavní sloupec -->
<html>
<html>
Řádek 9: Řádek 9:


<span class="name-place">Ostrov krále Viléma</span> (<span class="name-place">King William Island</span>, předtím <span class="name-place">King William Land</span>, inuitsky <span class="name-place">Qikiqtaq</span>) je ostrov v regionu <span class="name-place">Kitikmeot</span> v autonomní kanadské oblasti <span class="name-place">[[Nunavut]]</span>. Jeho rozloha není přesně změřena vzhledem k zalednění a udává se podle Wikipedie mezi 12,516 km<sup>2</sup> a 13,111 km<sup>2</sup>. Obývá ho cca 1000 obyvatel, kteří žijí v <span class="name-place">Gjoa Haven</span> na východním pobřeží ostrova.
<span class="name-place">Ostrov krále Viléma</span> (<span class="name-place">King William Island</span>, předtím <span class="name-place">King William Land</span>, inuitsky <span class="name-place">Qikiqtaq</span>) je ostrov v regionu <span class="name-place">Kitikmeot</span> v autonomní kanadské oblasti <span class="name-place">[[Nunavut]]</span>. Jeho rozloha není přesně změřena vzhledem k zalednění a udává se podle Wikipedie mezi 12,516 km<sup>2</sup> a 13,111 km<sup>2</sup>. Obývá ho cca 1000 obyvatel, kteří žijí v <span class="name-place">Gjoa Haven</span> na východním pobřeží ostrova.
== Franklinova expedice ==


Na ostrově se vylodili členové Franklinovy expedice a pochodem podél jeho pobřeží se pokusili dosáhnout <span class="name-place">[[Backova řeka|Backovy řeky]]</span>. Většina z nich zřejmě zahynula na ostrově, část dosáhla okraje kanadské pevniny.
Na ostrově se vylodili členové Franklinovy expedice a pochodem podél jeho pobřeží se pokusili dosáhnout <span class="name-place">[[Backova řeka|Backovy řeky]]</span>. Většina z nich zřejmě zahynula na ostrově, část dosáhla okraje kanadské pevniny.
Nejdůležitějším písemným dokladem nalezeným na ostrově jsou [[Zprávy na Ostrově krále Viléma|zprávy zanechané členy expedice]] v oblasti <span class="name-place">Victory Pointu</span>. Právě tyto zprávy obsahují informaci, že lodě <span class="name-ship">[[HMS Erebus]]</span> a <span class="name-ship">[[HMS Terror]]</span> byly opuštěny v dubnu <span class="text-date">1848</span> a že přeživší muži pod velením <span class="name-person">[[Francis Crozier|Francise Croziera]]</span> a <span class="name-person">[[James Fitzjames|Jamese Fitzjamese]]</span> vyrazili k řece <span class="name-place">Back</span>.
== Archeologické nálezy a lokality ==
Archeologické a historické nálezy spojené s Franklinovou expedicí jsou rozesety na západě a jihu ostrova. Na <span class="name-place">Ostrově krále Viléma</span> tvoří několik širších nálezových oblastí, jejichž přesná interpretace se postupně měnila s novým čtením historických pramenů, inuitské ústní historie a moderními archeologickými a genetickými výzkumy.
Na jihozápadním pobřeží leží <span class="name-place">[[Erebus Bay]]</span>, kde byly nalezeny pozůstatky lodních člunů, výbavy a lidských ostatků. Moderní archeologie zde rozlišuje několik lokalit podle [[Bordenův systém označování archeologických lokalit|Bordenova systému označování archeologických lokalit]], mimo jiné '''NgLj-1''', '''NgLj-2''', '''NgLj-3''', '''NgLj-8''' a '''NgLj-39'''. Právě z této oblasti pocházejí ostatky členů posádky <span class="name-ship">Erebu</span> identifikovaných pomocí DNA: <span class="name-person">[[John Gregory|Johna Gregoryho]]</span>, <span class="name-person">[[James Fitzjames|Jamese Fitzjamese]]</span>, <span class="name-person">[[John Bridgens|Johna Bridgense]]</span>, <span class="name-person">[[William Orren|Williama Orrena]]</span> a <span class="name-person">[[David Young|Davida Younga]]</span>.<ref name="stenton-2026">Douglas R. Stenton, Stephen Fratpietro, Kaitlyn Gorsalitz & Robert W. Park: [https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2026.105739 ''DNA identifications of three 1845 Franklin expedition sailors from HMS Erebus'']. Journal of Archaeological Science: Reports 72, 2026, 105739.</ref>
Samostatnou nálezovou oblastí je jižní pobřeží ostrova u <span class="name-place">Gladman Pointu</span>. Zde se nachází archeologická lokalita '''NdLe-16''', která odpovídá místu kostry nalezené McClintockovou výpravou roku <span class="text-date">1859</span>. S nálezem byly spojovány tzv. <span class="name-work">[[Peglar Papers]]</span> a analýza DNA publikovaná v roce <span class="text-date">2026</span> potvrdila, že šlo o ostatky <span class="name-person">[[Henry Peter (Harry) Peglar|Harryho Peglara]]</span> z <span class="name-ship">[[HMS Terror]]</span>.<ref name="stenton-2022">Douglas R. Stenton: [https://doi.org/10.1017/S0032247422000237 ''Finding “Harry Peglar”: Re-examining the discovery of a Franklin expedition sailor’s skeleton by the 1859 McClintock search expedition'']. Polar Record 58, 2022.</ref><ref name="peglar-2026">Douglas R. Stenton, Stephen Fratpietro, Kaitlyn Gorsalitz & Robert W. Park: [https://doi.org/10.1017/S003224742610031X ''“Some very hard ground to heave”: DNA identification of Harry Peglar, Captain of the Foretop, HMS Terror'']. Polar Record 62, 2026.</ref>
Další významné nálezy pocházejí ze severozápadního a jižního pobřeží ostrova. K nim patří například důstojnický pohřeb v oblasti <span class="name-place">Two Grave Bay</span>, kterému byla věnována samostatná archeologická studie,<ref>Douglas R. Stenton, Anne Keenleyside, Philippe Froesch & Robert W. Park: [https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2020.102687 ''A Franklin expedition officer's burial at Two Grave Bay, King William Island, Nunavut'']. Journal of Archaeological Science: Reports 35, 2021, 102687.</ref> a starší nálezy spojované se jmény <span class="name-person">Johna Irvinga</span>, <span class="name-person">Harryho Goodsira</span> nebo <span class="name-person">Henryho Le Vesconta</span>.<ref name="peglar-2026" />
== Význam pro výzkum ==
Ostrov je klíčový pro rekonstrukci závěrečné fáze expedice, protože spojuje písemné doklady, historické popisy pátracích výprav, inuitské svědectví, archeologické nálezy a moderní analýzy DNA. Přesná lokalizace jednotlivých míst je přitom důležitá: například McClintockův člun v <span class="name-place">Erebus Bay</span> je dnes spojován s lokalitou '''NgLj-3''', nikoli s dříve uváděnou lokalitou '''NgLj-1''', a místo tzv. Peglarovy kostry bylo nově ztotožněno s lokalitou '''NdLe-16''' u <span class="name-place">Gladman Pointu</span>.<ref>Douglas R. Stenton a Robert W. Park: [https://doi.org/10.14430/arctic4649 ''History, Oral History and Archaeology: Reinterpreting the “Boat Places” of Erebus Bay'']. Arctic 70, č. 2, 2017, s. 203-218.</ref><ref name="stenton-2022" />


<!-- Konec Hlavní sloupec -->
<!-- Konec Hlavní sloupec -->
   </div>
   </div>
   <div class="small-12 large-4 columns right-column">
   <div class="small-12 large-4 columns col-12 col-md-4 right-column">
<!-- Pravý sloupec -->
<!-- Pravý sloupec -->
==<small>Související stránky</small>==
==<small>Související stránky</small>==
<div class="related-pages">
<div class="related-pages">
*[[Zprávy na Ostrově krále Viléma]]
* [[Zprávy na Ostrově krále Viléma]]
* [[Erebus Bay]]
* [[Nález člunu v Erebus Bay (1859)]]
* [[Bordenův systém označování archeologických lokalit]]
* [[Henry Peter (Harry) Peglar]]
* [[Peglar Papers]]
* [[John Gregory]]
* [[James Fitzjames]]
* [[John Bridgens]]
* [[William Orren]]
* [[David Young]]
</div>
</div>
{{Šablona:DataLinksPage}}


{{Šablona:DataLinksPage}}
<!--
==<small>Externí odkazy</small>==
{{Infozdroj|cz|http://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrov_kr%C3%A1le_Vil%C3%A9ma|Ostrov krále Viléma|Článek o Ostrově krále Viléma na české Wikipedii|17.11.2013}}
{{Infozdroj|uk|https://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrov_kr%C3%A1le_Vil%C3%A9ma|Ostrov krále Viléma|Článek o Ostrově krále Viléma na české Wikipedii|17.11.2013}}
{{Infozdroj|uk|http://tinyurl.com/kwi-franklin|Chart showing the vicinity of King William Island (cartographic material): with the various positions in which relics of the Arctic expedition under Sir John Franklin have been found compiled by Lieut.-Commdr. R.T. Gould, R.N|Podrobná mapa nálezů pozůstatků Franklinovy výpravy na Ostrově krále Viléma|17.11.2013}}
-->
==<small>Zdroje a poznámky</small>==
==<small>Zdroje a poznámky</small>==
<references />
<references />

Aktuální verze z 14. 6. 2026, 11:45

Ostrov krále Viléma (King William Island, předtím King William Land, inuitsky Qikiqtaq) je ostrov v regionu Kitikmeot v autonomní kanadské oblasti Nunavut. Jeho rozloha není přesně změřena vzhledem k zalednění a udává se podle Wikipedie mezi 12,516 km2 a 13,111 km2. Obývá ho cca 1000 obyvatel, kteří žijí v Gjoa Haven na východním pobřeží ostrova.

Franklinova expedice

Na ostrově se vylodili členové Franklinovy expedice a pochodem podél jeho pobřeží se pokusili dosáhnout Backovy řeky. Většina z nich zřejmě zahynula na ostrově, část dosáhla okraje kanadské pevniny.

Nejdůležitějším písemným dokladem nalezeným na ostrově jsou zprávy zanechané členy expedice v oblasti Victory Pointu. Právě tyto zprávy obsahují informaci, že lodě HMS Erebus a HMS Terror byly opuštěny v dubnu 1848 a že přeživší muži pod velením Francise Croziera a Jamese Fitzjamese vyrazili k řece Back.

Archeologické nálezy a lokality

Archeologické a historické nálezy spojené s Franklinovou expedicí jsou rozesety na západě a jihu ostrova. Na Ostrově krále Viléma tvoří několik širších nálezových oblastí, jejichž přesná interpretace se postupně měnila s novým čtením historických pramenů, inuitské ústní historie a moderními archeologickými a genetickými výzkumy.

Na jihozápadním pobřeží leží Erebus Bay, kde byly nalezeny pozůstatky lodních člunů, výbavy a lidských ostatků. Moderní archeologie zde rozlišuje několik lokalit podle Bordenova systému označování archeologických lokalit, mimo jiné NgLj-1, NgLj-2, NgLj-3, NgLj-8 a NgLj-39. Právě z této oblasti pocházejí ostatky členů posádky Erebu identifikovaných pomocí DNA: Johna Gregoryho, Jamese Fitzjamese, Johna Bridgense, Williama Orrena a Davida Younga.[1]

Samostatnou nálezovou oblastí je jižní pobřeží ostrova u Gladman Pointu. Zde se nachází archeologická lokalita NdLe-16, která odpovídá místu kostry nalezené McClintockovou výpravou roku 1859. S nálezem byly spojovány tzv. Peglar Papers a analýza DNA publikovaná v roce 2026 potvrdila, že šlo o ostatky Harryho Peglara z HMS Terror.[2][3]

Další významné nálezy pocházejí ze severozápadního a jižního pobřeží ostrova. K nim patří například důstojnický pohřeb v oblasti Two Grave Bay, kterému byla věnována samostatná archeologická studie,[4] a starší nálezy spojované se jmény Johna Irvinga, Harryho Goodsira nebo Henryho Le Vesconta.[3]

Význam pro výzkum

Ostrov je klíčový pro rekonstrukci závěrečné fáze expedice, protože spojuje písemné doklady, historické popisy pátracích výprav, inuitské svědectví, archeologické nálezy a moderní analýzy DNA. Přesná lokalizace jednotlivých míst je přitom důležitá: například McClintockův člun v Erebus Bay je dnes spojován s lokalitou NgLj-3, nikoli s dříve uváděnou lokalitou NgLj-1, a místo tzv. Peglarovy kostry bylo nově ztotožněno s lokalitou NdLe-16 u Gladman Pointu.[5][2]

Související stránky

Zdroje a poznámky

  1. Douglas R. Stenton, Stephen Fratpietro, Kaitlyn Gorsalitz & Robert W. Park: DNA identifications of three 1845 Franklin expedition sailors from HMS Erebus. Journal of Archaeological Science: Reports 72, 2026, 105739.
  2. 2,0 2,1 Douglas R. Stenton: Finding “Harry Peglar”: Re-examining the discovery of a Franklin expedition sailor’s skeleton by the 1859 McClintock search expedition. Polar Record 58, 2022.
  3. 3,0 3,1 Douglas R. Stenton, Stephen Fratpietro, Kaitlyn Gorsalitz & Robert W. Park: “Some very hard ground to heave”: DNA identification of Harry Peglar, Captain of the Foretop, HMS Terror. Polar Record 62, 2026.
  4. Douglas R. Stenton, Anne Keenleyside, Philippe Froesch & Robert W. Park: A Franklin expedition officer's burial at Two Grave Bay, King William Island, Nunavut. Journal of Archaeological Science: Reports 35, 2021, 102687.
  5. Douglas R. Stenton a Robert W. Park: History, Oral History and Archaeology: Reinterpreting the “Boat Places” of Erebus Bay. Arctic 70, č. 2, 2017, s. 203-218.