Bordenův systém označování archeologických lokalit
Bordenův systém je kanadský systém označování archeologických lokalit. Používá se k jednoznačné identifikaci archeologických nalezišť a k evidenci nálezů, které z těchto lokalit pocházejí. V literatuře k poslední Franklinově expedici se s ním setkáváme například u lokalit na pobřeží Erebus Bay na Ostrově krále Viléma, označovaných jako NgLj-2, NgLj-3 nebo NgLj-8.
Systém navrhl kanadský archeolog Charles Edward Borden z Univerzity Britské Kolumbie. Základní princip publikoval v roce 1952 jako jednotné schéma pro označování archeologických lokalit v Kanadě.[1] V současnosti jde o běžný způsob, jakým jsou v kanadské archeologii evidovány lokality napříč jednotlivými provinciemi a teritorii.[2]
Princip označení
Bordenův systém rozděluje Kanadu do zeměpisné sítě podle zeměpisné šířky a délky. Označení lokality se skládá ze čtyř písmen a pořadového čísla, například: NgLj-3.
První a třetí písmeno označují větší zeměpisné bloky, druhé a čtvrté písmeno jejich menší pododdíly. Číslo za pomlčkou je pořadí, v jakém byla daná archeologická lokalita v příslušném menším bloku zaznamenána.
Číslo tedy nevyjadřuje stáří lokality ani pořadí historických událostí či pořadí nálezu. Označení NgLj-3 znamená, že jde o archeologickou lokalitu, která byla v bloku NgLj evidována jako třetí.
U lokalit ležících v kanadské Arktidě je důležité také to, že systém pracuje s většími zeměpisnými bloky než v jižnějších oblastech Kanady. Bordenovo označení proto slouží jako evidenční kód a hrubé geografické zařazení, nikoli jako přesná souřadnice.
Veřejné seznamy lokalit
Úplný veřejný seznam všech kanadských archeologických lokalit podle Bordenova systému patrně není běžně dostupný. Evidence archeologických lokalit je spravována provinčními a teritoriálními institucemi a přesné údaje o polohách archeologických nalezišť mohou být z důvodu ochrany lokalit neveřejné.
Pro některé historicky významné lokality lze používat veřejné databáze, například Kanadský registr historických míst. Tyto registry však nejsou totéž co úplná archeologická databáze podle Bordenova systému. Bordenovo číslo se v nich objevuje spíše výjimečně, například pokud je součástí názvu nebo popisu konkrétní lokality.[3]
Lokality související s Franklinovou expedicí
V souvislosti s poslední Franklinovou expedicí se Bordenova označení často objevují u archeologických lokalit na pobřeží Erebus Bay na Ostrově krále Viléma. Tyto lokality souvisejí s tzv. „boat places“, tedy místy, kde byly nalezeny nebo později archeologicky zkoumány pozůstatky lodních člunů, výbavy a lidských ostatků členů expedice.
Následující přehled není úplným seznamem všech archeologických lokalit spojených s Franklinovou expedicí. Uvádí hlavně lokality zmiňované v moderní odborné literatuře k Erebus Bay:
| Bordenovo označení | Lokalita / souvislost | Poznámka |
|---|---|---|
| NgLj-1 | Erebus Bay, Ostrov krále Viléma | Dříve bývala tato lokalita spojována s McClintockovým „Boat Place“ z roku 1859. Novější archeologické přehodnocení však ukazuje, že toto ztotožnění je pravděpodobně nesprávné.[4] |
| NgLj-2 | Erebus Bay, Ostrov krále Viléma | Archeologické údaje podporují závěr, že se zde kdysi nacházel lodní člun Franklinovy expedice. Přesné spojení s „druhým boat place“ známým z inuitské ústní tradice je však problematické.[4] |
| NgLj-3 | Erebus Bay, Ostrov krále Viléma | Dnes je považována za skutečnou lokalitu McClintockova „Boat Place“ z roku 1859. V roce 2013 zde byla zkoumána pohřební situace s kosterními pozůstatky nejméně tří osob.[5] |
| NgLj-8 | Erebus Bay, Ostrov krále Viléma | Jedna z lokalit zahrnutých do analýzy inuitského zacházení s materiálem z člunů Franklinovy expedice. Společně s NgLj-2 a NgLj-3 dokládá, že materiál z expedice byl Netsilik Inuity aktivně získáván, upravován a znovu využíván.[6] |
Význam pro výzkum Franklinovy expedice
Bordenova označení jsou důležitá proto, že umožňují přesně rozlišovat jednotlivé archeologické lokality i tam, kde historické názvy nebo popisy nejsou jednoznačné. To je zvlášť důležité u tzv. „boat places“ v Erebus Bay.
Starší literatura a tradice někdy spojovaly historické zprávy s konkrétními místy nepřesně. Novější srovnání písemných pramenů, ústní historie a archeologických nálezů ukázalo, že McClintockovo „Boat Place“ z roku 1859 odpovídá lokalitě NgLj-3, nikoli NgLj-1.[4]
Archeologické lokality v Erebus Bay zároveň nepředstavují pouze „opuštěné evropské“ pozůstatky. Výzkum ukazuje, že materiál z Franklinovy expedice byl později nalezen, upravován a využíván místními Netsilik Inuity. Pozůstatky člunů a vybavení je proto třeba chápat zároveň jako materiál Franklinovy expedice i jako součást inuitského zacházení s dostupnými surovinami v arktickém prostředí.[6]
Související stránky
Externí odkazy
-
History, Oral History and Archaeology:Reinterpreting the “Boat Places” of Erebus Bay
Douglas R. Stenton,Robert W. Park. Arctic Vol. 70, No. 2 (June 2017) p. 203–218, 31.5.2017 -
The Borden Number System: What the FcOq?
Courtney Lakevold. RETROactive, Archaeological Survey of Alberta, 29.6.2016
Stručné vysvětlení Bordenova systému označování archeologických lokalit v Kanadě.
Zdroje a poznámky
- ↑ Charles E. Borden: A Uniform Site Designation Scheme for Canada. Anthropology in British Columbia 3, 1952, s. 44-48.
- ↑ Courtney Lakevold: The Borden Number System: What the FcOq?. RETROactive, Archaeological Survey of Alberta, 29. června 2016.
- ↑ Canadian Register of Historic Places: Search.
- ↑ 4,0 4,1 4,2 Douglas R. Stenton a Robert W. Park: History, Oral History and Archaeology: Reinterpreting the “Boat Places” of Erebus Bay. Arctic 70, č. 2, 2017, s. 203.
- ↑ Douglas R. Stenton, Anne Keenleyside a Robert W. Park: The “Boat Place” Burial: New Skeletal Evidence from the 1845 Franklin Expedition. Arctic 68, č. 1, 2015, s. 32.
- ↑ 6,0 6,1 Dana Thacher: Salvaging on the Coast of Erebus Bay, King William Island: An Analysis of Inuit Interaction with Material from the Franklin Expedition. Arctic 71, č. 4, 2018, s. 431-443.
