Napište nám, co si o tomto webu myslíte! Jednostránkový dotazník na 2-3 minuty

×

Chcete něco opravit, upravit či doplnit? Po registraci a přihlášení můžete tuto stránku sami editovat!

×

 Akce

Známá fakta o osudech expedice po odplutí z Disko Bay: Porovnání verzí

Z Franklinova expedice

m (→‎Písemné zprávy: chybějící odkaz na wikimapia)
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 2: Řádek 2:


Pro pochopení stavu poznání a zdrojů hypotéz o osudu Franklinovy expedice je důležité si uvědomit, že veškeré naše informace pocházejí z těchto zdrojů:
Pro pochopení stavu poznání a zdrojů hypotéz o osudu Franklinovy expedice je důležité si uvědomit, že veškeré naše informace pocházejí z těchto zdrojů:
* Setkání s velrybářskými loděmi nedlouho po odplutí z [[Disko Bay]]
* Zpráv o setkání s velrybářskými loděmi nedlouho po odplutí z <span class="name-place">[[Disko Bay]]</span>.
* Zprávy v "lahvi" vržené do moře datované 30. července 1845 a podepsané Johnem Franklinem (ověřit zdroj, datum a obsah)
* Zprávy v měděném cylindru, vrženém do moře <span class="text-date">30. června 1845</span>, psané <span class="name-person">[[James Fitzjames|Jamesem Fitzjamesem]]</span> a podepsané <span class="name-person">[[John Franklin|Johnem Franklinem]]</span>.
* Pozůstatků po pobytu expedice na [[Beecheyho ostrov|Beecheyho ostrově]] (včetně tří hrobů s daty úmrtí)
* Pozůstatků po pobytu expedice na <span class="name-place">[[Beecheyho ostrov|Beecheyho ostrově]]</span> (včetně [[Hroby na Beecheyho ostrově|tří hrobů s daty úmrtí]]) resp. na <span class="name-place">[[Ostrov Devon|ostrově Devon]]</span>.
* Dvou resp. tří zpráv [[Zprávy na ostrově Krále Viléma|písemných zpráv]] od expedice datovaných do let 1847 a 1848 (první dvě zprávy z roku 1847 jsou téměř totožné, třetí z roku 1848 je dopsána k jedné ze dvou výše zmíněných zpráv z roku 1847) nalezených na [[Ostrov krále Viléma|Ostrově krále Viléma]].
* Dvou resp. tří zpráv [[Zprávy na Ostrově krále Viléma|písemných zpráv]] od expedice datovaných do let <span class="text-date">1847</span> a <span class="text-date">1848</span> (první dvě zprávy z roku <span class="text-date">1847</span> jsou téměř totožné, třetí z roku <span class="text-date">1848</span> je dopsána k jedné ze dvou výše zmíněných zpráv z roku <span class="text-date">1847</span>) nalezených na <span class="name-place">[[Ostrov krále Viléma|Ostrově krále Viléma]]</span>.
* Dalších pozůstatků (včetně tělesných) po pobytu expedice na Ostrově krále Viléma.
* Víceméně nerozluštěných zápisků (patrně) skupiny autorů, tzv. [[Peglar Papers]], nalezených na těle mrtvého člena expedice na <span class="name-place">Ostrově krále Viléma</span>.
* Pozůstatků nalezených v zátoce [[Starvation Cove]] na Adelaidině poloostrově.
* Dalších pozůstatků (včetně tělesných) po pobytu expedice na <span class="name-place">Ostrově krále Viléma</span> a na pobřeží americké pevniny poblíž tohoto ostrova (včetně pozůstatků nalezených v zátoce <span class="name-place">[[Starvation Cove]]</span> na <span class="name-place">Adelaidině poloostrově</span>).
* Předmětů získaných od Eskymáků či spatřených u nich a považovaných (více či méně jistě) za artefakty Franklinovy expedice.
* Vyprávění Eskymáků, kteří se zřejmě s Franklinovou výpravou, případně pozůstatky po ní, setkali.
* Vyprávění Eskymáků, kteří se zřejmě s Franklinovou výpravou, případně pozůstatky po ní, setkali.
* Několika předmětů nalezených na pobřeží "přilehlých území" k trase expedice, které možná mohly pocházet od Franklinovy expedice.


==1845: Od Disko Bay k poslednímu kontaktu s bílou civilizací==
==1845: Od Disko Bay k poslednímu kontaktu s bílou civilizací==


Z Disko Bay odplouvají Erebus a Terror '''12. července 1845''' s celkem 129 muži ''(upřesnit počty na každé lodi)''.
Z <span class="name-place">[[Disko Bay]]</span> odplouvají <span class="name-ship">Erebus</span> a <span class="name-ship">Terror</span> <span class="text-date">12. července 1845</span> s celkem 129 muži ''(upřesnit počty na každé lodi)''.


Ještě týž rok o nich přišly další zprávy. V britském časopise ''Bell's Messenger'' vyšla '''3. listopadu 1845''' zpráva, kterou '''7. března 1846''' přetiskuje australský týdeník ''The Maitland Mercury & Hunter River General Advertiser'':
Ještě týž rok o nich přišly další zprávy. V britském časopise ''Bell's Messenger'' vyšla <span class="text-date">3. listopadu 1845</span> zpráva, kterou <span class="text-date">7. března 1846</span> přetiskuje australský týdeník ''The Maitland Mercury & Hunter River General Advertiser'':
:Sir John Franklin's Expedition. Prince of Wales, Davis' Straits.´Melville Bay, 26th July, 1845.-At three p.m., received on board ten of the chief officers of the expedition under the command of Captain Sir John Franklin, of the Terror and Erebus ; both ships' crews were all well, and in remarkably good spirits, expecting to finish the expedition in good time. They were made fast to a large iceberg, with a temporary observatory fixed upon it. They were in latitude 74° 48' N. long. 65° 13' <ref>http://trove.nla.gov.au/ndp/del/article/679671</ref>
<blockquote><div lang="en">Sir John Franklin's Expedition. Prince of Wales, Davis' Straits.´Melville Bay, 26th July, 1845.-At three p.m., received on board ten of the chief officers of the expedition under the command of Captain Sir John Franklin, of the Terror and Erebus ; both ships' crews were all well, and in remarkably good spirits, expecting to finish the expedition in good time. They were made fast to a large iceberg, with a temporary observatory fixed upon it. They were in latitude 74° 48' N. long. 65° 13'</div> <ref>http://trove.nla.gov.au/ndp/del/article/679671</ref></blockquote>


:Expedice sira Johna Franklina. Princ waleský, Davisova úžina, Melvillova zátoka, '''26. července 1845'''.-Ve tři odpoledne jsme přijali na palubě deset důstojníků z expedice pod velením kapitána sira Johna Franklina, lodě Terror a Erebus; posádky obou lodí jsou ve velmi dobrém stavu a v pozoruhodně dobré náladě, očekávajíc dokončení expedice v dobrém čase. Jsou přivázány  velkém ledovci, na kterém zřídily dočasnou observatoř. Nacházely se v severní zeměpisné šířce 74° 48' a zeměpisné délce 65° 13'.
<blockquote>Expedice sira Johna Franklina. Princ waleský, Davisova úžina, Melvillova zátoka, '''26. července 1845'''.-Ve tři odpoledne jsme přijali na palubě deset důstojníků z expedice pod velením kapitána sira Johna Franklina, lodě Terror a Erebus; posádky obou lodí jsou ve velmi dobrém stavu a v pozoruhodně dobré náladě, očekávajíc dokončení expedice v dobrém čase. Jsou přivázány  velkém ledovci, na kterém zřídily dočasnou observatoř. Nacházely se v severní zeměpisné šířce 74° 48' a zeměpisné délce 65° 13'.</blockquote>


Princ of Wales (Princ waleský) byla velrybářská loď pod velením kapitána Dannetta.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Franklin%27s_lost_expedition#Lost</ref>
<span class="name-ship">Princ of Wales (Princ waleský)</span> byla velrybářská loď pod velením kapitána <span class="name-person">Dannetta</span>.<ref>http://en.wikipedia.org/wiki/Franklin%27s_lost_expedition#Lost</ref>


[http://goo.gl/maps/yfN4w Poloha lodí, udávaná kapitánem Dannettem, na Google maps]
[http://goo.gl/maps/yfN4w Poloha lodí, udávaná kapitánem Dannettem, na Google maps]


Za posledního bělocha, který hovořil s členy Franklinovy expedice (patrně v '''posledních dnech července 1845'''), bývá považován kapitán velrybářské lodi ''Enterprise'' Robert Martin. Podle jeho svědectví <ref>http://books.google.cz/books?id=ig9QobrG2pwC&pg=PA45#v=onepage&q&f=false</ref> mu Franklin sdělil, že expedice má zásoby na 5 let a v případě potřeby s nimi mohou vydržet i 7 let. Nevynechají prý žádnou příležitost lovit ptáky a cokoli jiného vhodného, aby doplnily své zásoby, a mají pro tento účel dost střelného prachu a nábojů.
Za posledního bělocha, který hovořil s členy Franklinovy expedice (patrně v posledních dnech <span class="text-date">července 1845</span>), bývá považován kapitán velrybářské lodi <span class="name-ship">Enterprise</span> <span class="name-person">Robert Martin</span>. Podle jeho svědectví <ref>http://books.google.cz/books?id=ig9QobrG2pwC&pg=PA45#v=onepage&q&f=false</ref> mu <span class="name-person">Franklin</span> sdělil, že expedice má zásoby na 5 let a v případě potřeby s nimi mohou vydržet i 7 let. Nevynechají prý žádnou příležitost lovit ptáky a cokoli jiného vhodného, aby doplnily své zásoby, a mají pro tento účel dost střelného prachu a nábojů.


''V některých textech se objevuje zmínka o vzkazu od Franklinovy expedice vyloveném u pobřeží Grónska a pocházejícím z července 1845 - bližší informace se mi zatím zjistit nepodařilo (a ani dohledat přesnou citaci oněch zmínek).''
==1845-46: Wellingtonův kanál a přezimování na Beecheyho ostrově==


==1845-46: Wellingtonův kanál a přezimování na Beecheyho ostrově==
'''''Podrobně o pozůstatcích přezimování Franklinovy expedice viz článek''''' '''[[Nálezy na Beecheyho strově a Cape Riley]]'''.


Osudy expedice po vyplutí z Disko Bay do přezimování na Beecheyho ostrově popisuje [[Zprávy na ostrově Krále Viléma|zpráva na Ostrově krále Viléma]] (z '''května 1847''') touto větou:
Osudy expedice po vyplutí z <span class="name-place">Disko Bay</span> do přezimování na <span class="name-place">Beecheyho ostrově</span> popisuje [[Zprávy na ostrově Krále Viléma|zpráva na Ostrově krále Viléma]] (z <span class="text-date">května 1847</span>) touto větou:
:"''Přezimování '''1846-7''' na Beecheyho ostrově v zeměpisné šířce 74°43'28"S délce 91°39'15"Z po proplutí Wellingtonovým kanálem po zeměpisnou šířku 77° a návratu po západní straně Cornwallisova ostrova''"
<blockquote>Přezimování 1846-7 na Beecheyho ostrově v zeměpisné šířce 74°43'28"S délce 91°39'15"Z po proplutí Wellingtonovým kanálem po zeměpisnou šířku 77° a návratu po západní straně Cornwallisova ostrova</blockquote>


[http://goo.gl/maps/6MFDV Udávaná poloha Franklinova zimoviště na Beecheyho ostrově zobrazená na Google Maps]
[http://goo.gl/maps/6MFDV Udávaná poloha Franklinova zimoviště na Beecheyho ostrově zobrazená na Google Maps]


Tato stručná zpráva obsahuje zásadní chybu v datu: expedice na Beecheyho ostrově nemohla přezimovat v zimě '''1846-47''', protože podle pozdější zprávy měla být uvězněna v ledu poblíž Ostrova krále Viléma od '''12. září 1846'''.
Tato stručná zpráva obsahuje zásadní chybu v datu: expedice na <span class="name-place">Beecheyho ostrově</span> nemohla přezimovat v zimě <span class="text-date">1846-47</span>, protože podle pozdější zprávy měla být uvězněna v ledu poblíž <span class="name-place">Ostrova krále Viléma</span> od <span class="text-date">12. září 1846</span>.


===Plavba lodí během léta 1845===
===Plavba lodí během léta 1845===
Pravděpodobnou cestu lodí Erebus a Terror během arktického léta roku 1845 ukazuje modrá čárkovaná a fialová plná čára na [http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Franklin%27s_lost_expedition_map.png mapce na Wikimedia Commons], kde 1 je výše zmiňovaný Cornwallisův ostrov.
Pravděpodobnou cestu lodí <span class="name-ship">Erebus</span> a <span class="name-ship">Terror</span> během arktického léta roku <span class="text-date">1845</span> ukazuje modrá čárkovaná a fialová plná čára na [http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Franklin%27s_lost_expedition_map.png mapce na Wikimedia Commons], kde 1 je výše zmiňovaný <span class="name-pla">[[Cornwallisův ostrov]]</span>.


Předpokládá se, že cesta na jihozápad, mezi Ostrovem prince waleského a Somersetem, byla v té době zablokovaná ledem, takže expedice zvolila náhradní, severozápadní variantu (před plavbou na západ byl v instrukcích britské admirality výslovně varován) <ref>http://www.arcticwebsite.com/FranklinOrders.html, body 5 a 6</ref>.
Předpokládá se, že cesta na jihozápad, mezi <span class="name-place">Ostrovem prince waleského</span> a <span class="name-place">Somersetem</span>, byla v té době zablokovaná ledem, takže expedice zvolila náhradní, severozápadní variantu (před plavbou na západ byl v instrukcích britské admirality výslovně varován) <ref>http://www.arcticwebsite.com/FranklinOrders.html, body 5 a 6</ref>.


===Žádný písemný vzkaz===
===Žádný písemný vzkaz===
Jediné písemné zprávy po Franklinově výpravě, nalezené na Beecheyho ostrově, jsou nápisy na náhrobních kamenech tří mužů z expedice (viz níže). Přes usilovné pátrání nebyl nalezen žádný písemný záznam, žádný vzkaz budoucím badatelům či eventuálním zachráncům, kam expedice hodlá dále namířit.
Jediné písemné zprávy po Franklinově výpravě, nalezené na <span class="name-place">Beecheyho ostrově</span>, jsou nápisy na náhrobních kamenech tří mužů z expedice (viz níže). Přes usilovné pátrání nebyl nalezen žádný písemný záznam, žádný vzkaz budoucím badatelům či eventuálním zachráncům, kam expedice hodlá dále namířit.


===Hmotné pozůstatky===
===Hmotné pozůstatky===
Po Franklinově expedici na Beechyho ostrově zůstala řada hmotných pozůstatků - vedle již zmíněných hrobů zbytky staveb, stopy skluznic saní, ohniště a obaly od konzerv.
Po Franklinově expedici na <span class="name-place">Beechyho ostrově</span> zůstala řada hmotných pozůstatků - vedle již zmíněných hrobů zbytky staveb, stopy skluznic saní, ohniště a obaly od konzerv.


[[Soubor:Traces left at Franklin's first winter quarters in 1845-6.png|Traces left at Franklin's first winter quarters in 1845-6|500px|left]]
[[Soubor:Traces left at Franklin's first winter quarters in 1845-6.png|Traces left at Franklin's first winter quarters in 1845-6|500px|left]]
Řádek 67: Řádek 68:
===Tři hroby===
===Tři hroby===


Na Beechyho ostrově byly nalezeny hroby dvou členů posádky lodi Erebus a jednoho muže z lodi Terror <ref>http://hidden-tracks-book.blogspot.cz/2009/03/graves-on-beechey-island.html</ref>.
'''''Podrobně viz článek''''' '''[[Hroby na Beecheyho ostrově]]'''.
 
Pro přesnost: jaksi automaticky se předpokládá, že to jsou první mrtví z expedice a jediní během přezimování na tomto ostrově v zimě 1845/46. Zdůrazněme ale, že nikdy nebyla nalezena žádná zpráva, která by ztráty expedice v této době blíže upřesňovala. Nevíme tedy s jistotou, zda někdo nezemřel již dříve, např. během plavby Wellingtonovým průlivem, a nebyl pohřben do moře či na některém jiném ostrově cestou.
 
====John Torrington====
''Sacred to the memory of John Torrington, who departed this life January 1st, A.D.1846, on board of HM ship Terror, aged 20 years'' <ref>http://hidden-tracks-book.blogspot.cz/2009/03/graves-on-beechey-island.html</ref>
 
[[John Torrington]] byl vrchní topič na Terroru a nápis na jeho hrobě v češtině ve volném překladu zní:
:Věnováno památce Johna Torringona, který opustil tento svět 1. ledna l. p. 1846, na palubě lodi Jeho Veličenstva Terroru, stár 20 let.
 
====John Hartnell====
''Sacred to the memory of John Hartnell, AB, of HMS Erebus, died January 4th, 1846, aged twenty-five years. “Thus saith the Lord of Hosts, consider your ways.” Haggai, I, 7'' <ref>http://hidden-tracks-book.blogspot.cz/2009/03/graves-on-beechey-island.html</ref>


[[John Hartnell]] byl námořník 1. třídy na Erebusu a nápis na jeho hrobě v češtině ve volném překladu zní
Na <span class="name-place">Beechyho ostrově</span> byly nalezeny hroby dvou členů posádky lodi <span class="name-ship">Erebus</span> (<span class="name-person">[[John Hartnell]]</span> a <span class="name-person">[[William Braine]]</span>) a jednoho muže z lodi <span class="name-ship">Terror</span> (<span class="name-person">[[John Torrington]]</span>) <ref>http://hidden-tracks-book.blogspot.cz/2009/03/graves-on-beechey-island.html</ref>.
:''Věnováno památce Johna Hartnella, námořníka 1. třídy z lodi HMS Erebus, který zemřel 4. ledna 1846, stár dvacet pět let. "Toto praví Hospodin zástupů: Vezměte si k srdci své cesty." Kniha Ageus, I, 7'' (biblický citát dle českého ekumenického překladu, viz <ref>http://www.biblenet.cz/app/b/Hag/chapter/1</ref>)


====William Braine====
Nález těchto hrobů v <span class="text-date">srpnu 1850</span> přinesl definitivní důkaz, že Franklinova expedice přezimovala u tohoto ostrova. Moderní výzkum hrobů a pitva těl zemřelých určily pravděpodobné příčiny smrti, ale zanechaly mnoho otazníků. Podrobněji viz [[Hroby na Beecheyho ostrově|samostatný článek]].
''Sacred to the memory of William Braine, RM of HMS Erebus, died April 3rd, 1846, aged thirty-two years. “Choose ye this day whom you will serve”, Joshua xxiv, 15'' <ref>http://hidden-tracks-book.blogspot.cz/2009/03/graves-on-beechey-island.html</ref>


[[William Braine]] byl námořní pěšák na Erebusu a nápis na jeho hrobě v češtině ve volném překladu zní:
Pro přesnost: někteří autoři automaticky předpokládají, že to jsou první mrtví z expedice a jediní během přezimování na tomto ostrově v zimě <span class="text-date">1845/46</span>. Zdůrazněme ale, že nikdy nebyla nalezena žádná zpráva, která by ztráty expedice v této době blíže upřesňovala. Nevíme tedy s jistotou, zda někdo nezemřel již dříve, např. během plavby <span class="name-place">Wellingtonovým průlivem</span>, a nebyl pohřben do moře či na některém jiném ostrově cestou.
:''Věnováno památce Williama Brainea, příslušníka námořní pěchoty z lodi HMS Erebus, který zemřel 3. dubna 1846, stár třicet dva let. "Vyvolte si dnes, komu chcete sloužit." Kniha Jozue, XXIV, 15'' (biblický citát dle českého ekumenického překladu, viz <ref>http://www.biblenet.cz/app/b/Josh/chapter/24</ref>)


==1846-47: Uvíznutí v ledu a první zpráva==
==1846-47: Uvíznutí v ledu a první zpráva==


[[Zprávy na ostrově Krále Viléma|Zpráva na Ostrově krále Viléma]] z '''května 1847''' líčí situaci expedice takto:
[[Zprávy na Ostrově krále Viléma|Zpráva na Ostrově krále Viléma]] z <span class="text-date">května 1847</span> líčí situaci expedice takto:


:"''Lodě Jejího Veličenstva Erebus a Terror přezimovaly v ledu v zeměpisné šířce 70°5'S délce 98°23'Z. (...)  Sir John Franklin velí expedici. Vše v pořádku. Oddíl sestávající z 2 důstojníků a 6 mužů opustil lodě v pondělí 24. května 1847.''"
<blockquote>Lodě Jejího Veličenstva Erebus a Terror přezimovaly v ledu v zeměpisné šířce 70°5'S délce 98°23'Z. (...)  Sir John Franklin velí expedici. Vše v pořádku. Oddíl sestávající z 2 důstojníků a 6 mužů opustil lodě v pondělí 24. května 1847.</blockquote>


[http://goo.gl/RdLZ7 Udávaná poloha lodí Erebus a Terror v zimě 1846/47 zobrazená na Google Maps]
[http://goo.gl/RdLZ7 Udávaná poloha lodí Erebus a Terror v zimě 1846/47 zobrazená na Google Maps]


Jediný další fakt, který s jistotou víme o osudech expedice mezi jarem 1846 a květnem 1847, je to, že tento oddíl vedli podepsaní [[Graham Gore]] a [[Charles Frederick Des Voeux]] z lodi Erebus. Díky budoucímu vpisku do této zprávy z dalšího roku (viz dále) rovněž víme, že tou dobou museli žít i [[John Franklin]], [[James Fitzjames]], [[Francis Rawden Moira Crozier ]] a [[John Irving]].
Jediný další fakt, který s jistotou víme o osudech expedice mezi <span class="text-date">jarem 1846</span> a <span class="text-date">květnem 1847</span>, je to, že tento oddíl vedli podepsaní <span class="name-person">[[Graham Gore]]</span> a <span class="name-person">[[Charles Frederick Des Voeux]]</span> z lodi <span class="name-ship">Erebus</span>. Díky budoucímu vpisku do této zprávy z dalšího roku (viz dále) rovněž víme, že tou dobou museli žít i <span class="name-person">[[John Franklin]]</span>, <span class="name-person">[[James Fitzjames]]</span>, <span class="name-person">[[Francis Rawdon Moira Crozier ]]</span> a <span class="name-person">[[John Irving]]</span>.


Nevíme (i když mnozí autoři to automaticky předpokládají) zda ostatní členové výpravy (kromě již zmíněných tří mužů pohřbených na Beecheyho ostrově) byli naživu a zdrávi. Je možné, že velitel výpravy tou dobou ležel na smrtelné posteli, ale i to je pouhá spekulace. Každopádně "Vše v pořádku." zřejmě znamená, že celková situace výpravy nebyla nijak tragická, nebo ji jako takovou její velitelé nehodnotili.
Nevíme (i když mnozí autoři to automaticky předpokládají - viz např. tvrzení <q><span lang="en">The mortality on Ross’s expedition was more than twice that of Franklin’s 1845–46 winter losses.</span></q> <ref>[[Frozen In Time: The Fate of The Franklin Expedition]], e-kniha Google, s. 43</ref>) zda ostatní členové výpravy (kromě již zmíněných tří mužů pohřbených na <span class="name-place">Beecheyho ostrově</span>) byli naživu a zdrávi. Je možné, že velitel výpravy tou dobou ležel na smrtelné posteli, ale i to je pouhá spekulace. Každopádně "Vše v pořádku." zřejmě znamená, že celková situace výpravy nebyla nijak tragická, nebo ji jako takovou její velitelé nehodnotili.


==1847-48: Smrt velitele, opuštění lodí a druhá zpráva==
==1847-48: Smrt velitele, opuštění lodí a druhá zpráva==


===Písemné zprávy===
===Písemné zprávy===
Druhá zpráva z [[Zprávy na ostrově Krále Viléma|Ostrova krále Viléma]], datovaná '''25. dubna 1848''' nám sděluje:
Druhá zpráva z [[Zprávy na ostrově Krále Viléma|Ostrova krále Viléma]], datovaná <span class="text-date">25. dubna 1848</span> nám sděluje:
:"''Lodě Jejího Veličenstva Terror and Erebus byly opuštěny 22. dubna 5 leguí [cca 28 km - pozn. překl.] SSZ od tohoto místa jsouce uvězněny od 12. září 1846. Důstojníci a posádka sestávající ze 105 duší pod velením kapitána F. R. M. Croziera přistáli zde - na šířce 69°37'42" délce 98°41' Tento dokument byl nalezen poručíkem Irvingem pod mohylou, o níž se předpokládá, že ji postavil Sir James Ross v roce 1831 — 4 míle severně — kde byl uložen zesnulým fregatním kapitánem [sic!] Gorem v květnu 1847. Sloup Sira Jamese Rosse však nebyl nalezen a dokument byl přenesen do této pozice, která je tou, kde byl vztyčen sloup Sira J. Rosse — Sir John Franklin zemřel 11. června 1847 a celkové ztráty úmrtími v této expedici jsou k tomuto datu 9 důstojníků a 15 mužů.—James Fitzjames kapitán HMS Erebus F. R. M. Crozier kapitán & starší důstojník A vyrážíme zítra 26. k Backově rybí řece''"
<blockquote><div lang="en">Lodě Jejího Veličenstva Terror and Erebus byly opuštěny 22. dubna 5 leguí [cca 28 km - pozn. překl.] SSZ od tohoto místa jsouce uvězněny od 12. září 1846. Důstojníci a posádka sestávající ze 105 duší pod velením kapitána F. R. M. Croziera přistáli zde - na šířce 69°37'42" délce 98°41' Tento dokument byl nalezen poručíkem Irvingem pod mohylou, o níž se předpokládá, že ji postavil Sir James Ross v roce 1831 — 4 míle severně — kde byl uložen zesnulým fregatním kapitánem [sic!] Gorem v květnu 1847. Sloup Sira Jamese Rosse však nebyl nalezen a dokument byl přenesen do této pozice, která je tou, kde byl vztyčen sloup Sira J. Rosse — Sir John Franklin zemřel 11. června 1847 a celkové ztráty úmrtími v této expedici jsou k tomuto datu 9 důstojníků a 15 mužů.—James Fitzjames kapitán HMS Erebus F. R. M. Crozier kapitán & starší důstojník A vyrážíme zítra 26. k Backově rybí řece</div></blockquote>


[http://goo.gl/maps/3BO31 Udávaná poloha místa mohyly se zprávou na Google Maps]
[http://goo.gl/maps/3BO31 Udávaná poloha místa mohyly se zprávou na Google Maps]
:Změřená poloha místa zanechání zprávy zjevně není zcela přesná (leží v moři). [http://wikimapia.org/6938689/Site-of-Victory-Point-cairn Wikimapia] udáva polohu mohyly se zprávou na  69°42'44" s. š. a 98°15'5" z. d. ([http://goo.gl/maps/mLHK7 poloha na Google Maps]).
:Změřená poloha místa zanechání zprávy zjevně není zcela přesná (leží v moři). [http://wikimapia.org/6938689/Site-of-Victory-Point-cairn Wikimapia] udáva polohu mohyly se zprávou na  69°42'44" s. š. a 98°15'5" z. d. ([http://goo.gl/maps/mLHK7 poloha na Google Maps]).


Ze zprávy se dozvídáme, že kromě 3 mužů pohřbených na Beecheyho ostrově zemřelo do 25. dubna 1848 dalších 21 členů výpravy, mezi nimi velitel výpravy [[John Franklin]]. Datum jeho smrti je 4. a poslední datum úmrtí účastníka expedice, které přesně známe. Víme, že v té době byl mrtev i [[Graham Gore]] (poručík, zde však označený za fregatního kapitána - kdo, kdy a proč ho povýšil, je na další delší debatu), který vedl výpravu na Ostrov krále Viléma z konce května 1847. Kdo bylo 19 dalších obětí, to nevíme. Naopak víme, že naživu byli kapitáni obou lodí, [[James Fitzjames]] a [[Francis Rawden Moira Crozier]], a poručík [[John Irving]].
Ze zprávy se dozvídáme, že kromě 3 mužů pohřbených na <span class="name-place">Beecheyho ostrově</span> zemřelo do <span class="text-date">25. dubna 1848</span> dalších 21 členů výpravy, mezi nimi velitel výpravy <span class="name-person">[[John Franklin]]</span>. Datum jeho smrti je čtvrté a poslední datum úmrtí účastníka expedice, které přesně známe. Víme, že v té době byl mrtev i <span class="name-person">[[Graham Gore]]</span> (poručík, zde však označený za fregatního kapitána - kdo, kdy a proč ho povýšil, je na další delší debatu), který vedl výpravu na <span class="name-place">Ostrov krále Viléma</span> z konce <span class="text-date">května 1847</span>. Kdo bylo 19 dalších obětí, to nevíme. Naopak víme, že naživu byli kapitáni obou lodí, <span class="name-person">[[James Fitzjames]]</span> a <span class="name-person">[[Francis Rawden Moira Crozier]]</span>, a poručík <span class="name-person">[[John Irving]]</span>.


<!-- Text, překlad, chyba v letopočtu, kde je druhá zpráva? -->
<!-- Text, překlad, chyba v letopočtu, kde je druhá zpráva? -->
Řádek 116: Řádek 103:
==1848-?: Umírání cestou na jih==
==1848-?: Umírání cestou na jih==


Tělesné a jiné pozůstatky
Tělesné a jiné pozůstatky.
 
===[[Hmotné pozůstatky nalezené M'Clintockovou výpravou]]===
Seznam z knihy [[The voyage of the "Fox" in Arctic seas: a narrative of the discovery of the fate of Sir John Franklin and his companions‎]].


==Zdroje a poznámky==
==Zdroje a poznámky==
<references />
<references />
[[Kategorie:Osudy Franklinovy expedice]]

Verze z 26. 12. 2017, 13:02

(Varování: velmi pracovní podoba článku, průběžně bude doplňován a upřesňován)

Pro pochopení stavu poznání a zdrojů hypotéz o osudu Franklinovy expedice je důležité si uvědomit, že veškeré naše informace pocházejí z těchto zdrojů:

  • Zpráv o setkání s velrybářskými loděmi nedlouho po odplutí z Disko Bay.
  • Zprávy v měděném cylindru, vrženém do moře 30. června 1845, psané Jamesem Fitzjamesem a podepsané Johnem Franklinem.
  • Pozůstatků po pobytu expedice na Beecheyho ostrově (včetně tří hrobů s daty úmrtí) resp. na ostrově Devon.
  • Dvou resp. tří zpráv písemných zpráv od expedice datovaných do let 1847 a 1848 (první dvě zprávy z roku 1847 jsou téměř totožné, třetí z roku 1848 je dopsána k jedné ze dvou výše zmíněných zpráv z roku 1847) nalezených na Ostrově krále Viléma.
  • Víceméně nerozluštěných zápisků (patrně) skupiny autorů, tzv. Peglar Papers, nalezených na těle mrtvého člena expedice na Ostrově krále Viléma.
  • Dalších pozůstatků (včetně tělesných) po pobytu expedice na Ostrově krále Viléma a na pobřeží americké pevniny poblíž tohoto ostrova (včetně pozůstatků nalezených v zátoce Starvation Cove na Adelaidině poloostrově).
  • Předmětů získaných od Eskymáků či spatřených u nich a považovaných (více či méně jistě) za artefakty Franklinovy expedice.
  • Vyprávění Eskymáků, kteří se zřejmě s Franklinovou výpravou, případně pozůstatky po ní, setkali.
  • Několika předmětů nalezených na pobřeží "přilehlých území" k trase expedice, které možná mohly pocházet od Franklinovy expedice.

1845: Od Disko Bay k poslednímu kontaktu s bílou civilizací

Z Disko Bay odplouvají Erebus a Terror 12. července 1845 s celkem 129 muži (upřesnit počty na každé lodi).

Ještě týž rok o nich přišly další zprávy. V britském časopise Bell's Messenger vyšla 3. listopadu 1845 zpráva, kterou 7. března 1846 přetiskuje australský týdeník The Maitland Mercury & Hunter River General Advertiser:

Sir John Franklin's Expedition. Prince of Wales, Davis' Straits.´Melville Bay, 26th July, 1845.-At three p.m., received on board ten of the chief officers of the expedition under the command of Captain Sir John Franklin, of the Terror and Erebus ; both ships' crews were all well, and in remarkably good spirits, expecting to finish the expedition in good time. They were made fast to a large iceberg, with a temporary observatory fixed upon it. They were in latitude 74° 48' N. long. 65° 13'

[1]

Expedice sira Johna Franklina. Princ waleský, Davisova úžina, Melvillova zátoka, 26. července 1845.-Ve tři odpoledne jsme přijali na palubě deset důstojníků z expedice pod velením kapitána sira Johna Franklina, lodě Terror a Erebus; posádky obou lodí jsou ve velmi dobrém stavu a v pozoruhodně dobré náladě, očekávajíc dokončení expedice v dobrém čase. Jsou přivázány velkém ledovci, na kterém zřídily dočasnou observatoř. Nacházely se v severní zeměpisné šířce 74° 48' a zeměpisné délce 65° 13'.

Princ of Wales (Princ waleský) byla velrybářská loď pod velením kapitána Dannetta.[2]

Poloha lodí, udávaná kapitánem Dannettem, na Google maps

Za posledního bělocha, který hovořil s členy Franklinovy expedice (patrně v posledních dnech července 1845), bývá považován kapitán velrybářské lodi Enterprise Robert Martin. Podle jeho svědectví [3] mu Franklin sdělil, že expedice má zásoby na 5 let a v případě potřeby s nimi mohou vydržet i 7 let. Nevynechají prý žádnou příležitost lovit ptáky a cokoli jiného vhodného, aby doplnily své zásoby, a mají pro tento účel dost střelného prachu a nábojů.

1845-46: Wellingtonův kanál a přezimování na Beecheyho ostrově

Podrobně o pozůstatcích přezimování Franklinovy expedice viz článek Nálezy na Beecheyho strově a Cape Riley.

Osudy expedice po vyplutí z Disko Bay do přezimování na Beecheyho ostrově popisuje zpráva na Ostrově krále Viléma (z května 1847) touto větou:

Přezimování 1846-7 na Beecheyho ostrově v zeměpisné šířce 74°43'28"S délce 91°39'15"Z po proplutí Wellingtonovým kanálem po zeměpisnou šířku 77° a návratu po západní straně Cornwallisova ostrova

Udávaná poloha Franklinova zimoviště na Beecheyho ostrově zobrazená na Google Maps

Tato stručná zpráva obsahuje zásadní chybu v datu: expedice na Beecheyho ostrově nemohla přezimovat v zimě 1846-47, protože podle pozdější zprávy měla být uvězněna v ledu poblíž Ostrova krále Viléma od 12. září 1846.

Plavba lodí během léta 1845

Pravděpodobnou cestu lodí Erebus a Terror během arktického léta roku 1845 ukazuje modrá čárkovaná a fialová plná čára na mapce na Wikimedia Commons, kde 1 je výše zmiňovaný Cornwallisův ostrov.

Předpokládá se, že cesta na jihozápad, mezi Ostrovem prince waleského a Somersetem, byla v té době zablokovaná ledem, takže expedice zvolila náhradní, severozápadní variantu (před plavbou na západ byl v instrukcích britské admirality výslovně varován) [4].

Žádný písemný vzkaz

Jediné písemné zprávy po Franklinově výpravě, nalezené na Beecheyho ostrově, jsou nápisy na náhrobních kamenech tří mužů z expedice (viz níže). Přes usilovné pátrání nebyl nalezen žádný písemný záznam, žádný vzkaz budoucím badatelům či eventuálním zachráncům, kam expedice hodlá dále namířit.

Hmotné pozůstatky

Po Franklinově expedici na Beechyho ostrově zůstala řada hmotných pozůstatků - vedle již zmíněných hrobů zbytky staveb, stopy skluznic saní, ohniště a obaly od konzerv.

Traces left at Franklin's first winter quarters in 1845-6

Převzato z knihy Sherard Osborn: Career, Last Voyage, and Fate of Captain Sir John Franklin, London 1860.

Překlad vysvětlivek:

1,2 - Ships / Lodě
3 - Store / Skladiště
4 - Graves and Forge / Hroby a kovárna
5 - Washing Place / Místo pro umývaní
6, 10, 12 - Shooting Gallery / Střelnice (prostřílené plechovky)
7 - Garden / Zahrada
8 - Cairn / Mohyla
9 - Sledge Marks / Stopy saní
11 - Cairns / Mohyly


Tři hroby

Podrobně viz článek Hroby na Beecheyho ostrově.

Na Beechyho ostrově byly nalezeny hroby dvou členů posádky lodi Erebus (John Hartnell a William Braine) a jednoho muže z lodi Terror (John Torrington) [5].

Nález těchto hrobů v srpnu 1850 přinesl definitivní důkaz, že Franklinova expedice přezimovala u tohoto ostrova. Moderní výzkum hrobů a pitva těl zemřelých určily pravděpodobné příčiny smrti, ale zanechaly mnoho otazníků. Podrobněji viz samostatný článek.

Pro přesnost: někteří autoři automaticky předpokládají, že to jsou první mrtví z expedice a jediní během přezimování na tomto ostrově v zimě 1845/46. Zdůrazněme ale, že nikdy nebyla nalezena žádná zpráva, která by ztráty expedice v této době blíže upřesňovala. Nevíme tedy s jistotou, zda někdo nezemřel již dříve, např. během plavby Wellingtonovým průlivem, a nebyl pohřben do moře či na některém jiném ostrově cestou.

1846-47: Uvíznutí v ledu a první zpráva

Zpráva na Ostrově krále Viléma z května 1847 líčí situaci expedice takto:

Lodě Jejího Veličenstva Erebus a Terror přezimovaly v ledu v zeměpisné šířce 70°5'S délce 98°23'Z. (...) Sir John Franklin velí expedici. Vše v pořádku. Oddíl sestávající z 2 důstojníků a 6 mužů opustil lodě v pondělí 24. května 1847.

Udávaná poloha lodí Erebus a Terror v zimě 1846/47 zobrazená na Google Maps

Jediný další fakt, který s jistotou víme o osudech expedice mezi jarem 1846 a květnem 1847, je to, že tento oddíl vedli podepsaní Graham Gore a Charles Frederick Des Voeux z lodi Erebus. Díky budoucímu vpisku do této zprávy z dalšího roku (viz dále) rovněž víme, že tou dobou museli žít i John Franklin, James Fitzjames, Francis Rawdon Moira Crozier a John Irving.

Nevíme (i když mnozí autoři to automaticky předpokládají - viz např. tvrzení The mortality on Ross’s expedition was more than twice that of Franklin’s 1845–46 winter losses. [6]) zda ostatní členové výpravy (kromě již zmíněných tří mužů pohřbených na Beecheyho ostrově) byli naživu a zdrávi. Je možné, že velitel výpravy tou dobou ležel na smrtelné posteli, ale i to je pouhá spekulace. Každopádně "Vše v pořádku." zřejmě znamená, že celková situace výpravy nebyla nijak tragická, nebo ji jako takovou její velitelé nehodnotili.

1847-48: Smrt velitele, opuštění lodí a druhá zpráva

Písemné zprávy

Druhá zpráva z Ostrova krále Viléma, datovaná 25. dubna 1848 nám sděluje:

Lodě Jejího Veličenstva Terror and Erebus byly opuštěny 22. dubna 5 leguí [cca 28 km - pozn. překl.] SSZ od tohoto místa jsouce uvězněny od 12. září 1846. Důstojníci a posádka sestávající ze 105 duší pod velením kapitána F. R. M. Croziera přistáli zde - na šířce 69°37'42" délce 98°41' Tento dokument byl nalezen poručíkem Irvingem pod mohylou, o níž se předpokládá, že ji postavil Sir James Ross v roce 1831 — 4 míle severně — kde byl uložen zesnulým fregatním kapitánem [sic!] Gorem v květnu 1847. Sloup Sira Jamese Rosse však nebyl nalezen a dokument byl přenesen do této pozice, která je tou, kde byl vztyčen sloup Sira J. Rosse — Sir John Franklin zemřel 11. června 1847 a celkové ztráty úmrtími v této expedici jsou k tomuto datu 9 důstojníků a 15 mužů.—James Fitzjames kapitán HMS Erebus F. R. M. Crozier kapitán & starší důstojník A vyrážíme zítra 26. k Backově rybí řece

Udávaná poloha místa mohyly se zprávou na Google Maps

Změřená poloha místa zanechání zprávy zjevně není zcela přesná (leží v moři). Wikimapia udáva polohu mohyly se zprávou na 69°42'44" s. š. a 98°15'5" z. d. (poloha na Google Maps).

Ze zprávy se dozvídáme, že kromě 3 mužů pohřbených na Beecheyho ostrově zemřelo do 25. dubna 1848 dalších 21 členů výpravy, mezi nimi velitel výpravy John Franklin. Datum jeho smrti je čtvrté a poslední datum úmrtí účastníka expedice, které přesně známe. Víme, že v té době byl mrtev i Graham Gore (poručík, zde však označený za fregatního kapitána - kdo, kdy a proč ho povýšil, je na další delší debatu), který vedl výpravu na Ostrov krále Viléma z konce května 1847. Kdo bylo 19 dalších obětí, to nevíme. Naopak víme, že naživu byli kapitáni obou lodí, James Fitzjames a Francis Rawden Moira Crozier, a poručík John Irving.


1848-?: Umírání cestou na jih

Tělesné a jiné pozůstatky.

Hmotné pozůstatky nalezené M'Clintockovou výpravou

Seznam z knihy The voyage of the "Fox" in Arctic seas: a narrative of the discovery of the fate of Sir John Franklin and his companions‎.

Zdroje a poznámky