Bordenův systém označování archeologických lokalit: Porovnání verzí
Z Franklinova expedice
m wikilink |
Zpřesnění příkladů lokalit a doplnění NdLe-16 |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
<!-- Hlavní sloupec --> | <!-- Hlavní sloupec --> | ||
'''Bordenův systém''' je kanadský systém označování archeologických lokalit. Používá se k jednoznačné identifikaci archeologických nalezišť a k evidenci nálezů, které z těchto lokalit pocházejí. V literatuře k poslední Franklinově expedici se s ním setkáváme například u lokalit na | '''Bordenův systém''' je kanadský systém označování archeologických lokalit. Používá se k jednoznačné identifikaci archeologických nalezišť a k evidenci nálezů, které z těchto lokalit pocházejí. V literatuře k poslední Franklinově expedici se s ním setkáváme například u lokalit na <span class="name-place">[[Ostrov krále Viléma|Ostrově krále Viléma]]</span>, včetně lokalit v <span class="name-place">[[Erebus Bay]]</span> označovaných jako '''NgLj-2''' nebo '''NgLj-3''' a lokality '''NdLe-16''' u <span class="name-place">Gladman Pointu</span>. | ||
Systém navrhl kanadský archeolog <span class="name-person">Charles Edward Borden</span> z <span class="name-place">Univerzity Britské Kolumbie</span>. Základní princip publikoval v roce <span class="text-date">1952</span> jako jednotné schéma pro označování archeologických lokalit v <span class="name-place">Kanadě</span>.<ref>Charles E. Borden: ''A Uniform Site Designation Scheme for Canada''. Anthropology in British Columbia 3, 1952, s. 44-48.</ref> V současnosti jde o běžný způsob, jakým jsou v kanadské archeologii evidovány lokality napříč jednotlivými provinciemi a teritorii.<ref>[https://albertashistoricplaces.com/2016/06/29/the-borden-number-system-what-the-fcoq/ Courtney Lakevold: ''The Borden Number System: What the FcOq?''. RETROactive, Archaeological Survey of Alberta, 29. června 2016.]</ref> | Systém navrhl kanadský archeolog <span class="name-person">Charles Edward Borden</span> z <span class="name-place">Univerzity Britské Kolumbie</span>. Základní princip publikoval v roce <span class="text-date">1952</span> jako jednotné schéma pro označování archeologických lokalit v <span class="name-place">Kanadě</span>.<ref>Charles E. Borden: ''A Uniform Site Designation Scheme for Canada''. Anthropology in British Columbia 3, 1952, s. 44-48.</ref> V současnosti jde o běžný způsob, jakým jsou v kanadské archeologii evidovány lokality napříč jednotlivými provinciemi a teritorii.<ref>[https://albertashistoricplaces.com/2016/06/29/the-borden-number-system-what-the-fcoq/ Courtney Lakevold: ''The Borden Number System: What the FcOq?''. RETROactive, Archaeological Survey of Alberta, 29. června 2016.]</ref> | ||
| Řádek 25: | Řádek 25: | ||
== Lokality související s Franklinovou expedicí == | == Lokality související s Franklinovou expedicí == | ||
V souvislosti s poslední Franklinovou expedicí se Bordenova označení | V souvislosti s poslední Franklinovou expedicí se Bordenova označení objevují u archeologických lokalit v různých částech <span class="name-place">Ostrova krále Viléma</span>. Nejčastěji citované jsou lokality na pobřeží <span class="name-place">[[Erebus Bay]]</span>, kde byly nalezeny nebo později archeologicky zkoumány pozůstatky lodních člunů, výbavy a lidských ostatků. Ne všechny lokality spojené s expedicí však leží v <span class="name-place">Erebus Bay</span>. | ||
Následující přehled | Následující přehled je pouze ilustrační. Podrobnější přehled lokalit v oblasti <span class="name-place">Erebus Bay</span> je uveden v článku [[Erebus Bay#Archeologické lokality|Erebus Bay]]. | ||
{| class="wikitable" | {| class="wikitable" | ||
! Bordenovo označení | ! Bordenovo označení | ||
! | ! Oblast | ||
! | ! Souvislost | ||
|- | |- | ||
| '''NgLj-2''' | | '''NgLj-2''' | ||
| <span class="name-place">Erebus Bay</span>, <span class="name-place">Ostrov krále Viléma</span> | | <span class="name-place">Erebus Bay</span>, <span class="name-place">Ostrov krále Viléma</span> | ||
| | | Jedno z tzv. „boat places“ v <span class="name-place">Erebus Bay</span>. Z lokality pocházejí mimo jiné ostatky později identifikované jako <span class="name-person">[[James Fitzjames]]</span> a <span class="name-person">[[David Young]]</span>.<ref name="stenton-park-2017">Douglas R. Stenton a Robert W. Park: [https://doi.org/10.14430/arctic4649 ''History, Oral History and Archaeology: Reinterpreting the “Boat Places” of Erebus Bay'']. Arctic 70, č. 2, 2017, s. 203-218.</ref><ref name="stenton-2026">Douglas R. Stenton, Stephen Fratpietro, Kaitlyn Gorsalitz & Robert W. Park: [https://doi.org/10.1016/j.jasrep.2026.105739 ''DNA identifications of three 1845 Franklin expedition sailors from HMS Erebus'']. Journal of Archaeological Science: Reports 72, 2026, 105739.</ref> | ||
|- | |- | ||
| '''NgLj-3''' | | '''NgLj-3''' | ||
| <span class="name-place">Erebus Bay</span>, <span class="name-place">Ostrov krále Viléma</span> | | <span class="name-place">Erebus Bay</span>, <span class="name-place">Ostrov krále Viléma</span> | ||
| Dnes je považována za skutečnou lokalitu McClintockova | | Dnes je považována za skutečnou lokalitu McClintockova nálezu člunu z roku <span class="text-date">1859</span>. Z lokality pocházejí ostatky <span class="name-person">[[John Gregory|Johna Gregoryho]]</span> a <span class="name-person">[[John Bridgens|Johna Bridgense]]</span>.<ref name="boat-burial">Douglas R. Stenton, Anne Keenleyside a Robert W. Park: [https://doi.org/10.14430/arctic4454 ''The “Boat Place” Burial: New Skeletal Evidence from the 1845 Franklin Expedition'']. Arctic 68, č. 1, 2015, s. 32-44.</ref><ref name="stenton-2026" /> | ||
|- | |||
| '''NgLj-39''' | |||
| poblíž <span class="name-place">Erebus Bay</span>, severně od '''NgLj-1''' | |||
| Samostatně evidovaný nález stehenní kosti přibližně <span class="text-date">700</span> m severně od '''NgLj-1'''.<ref name="stenton-2026" /> | |||
|- | |- | ||
| ''' | | '''NdLe-16''' | ||
| <span class="name-place"> | | jižní pobřeží <span class="name-place">Ostrova krále Viléma</span>, u <span class="name-place">Gladman Pointu</span> | ||
| | | Lokalita kostry nalezené McClintockovou výpravou roku <span class="text-date">1859</span>, později spojované s tzv. <span class="name-work">[[Peglar Papers]]</span>. Archeologické přehodnocení ukázalo, že historicky nepřesně mapované místo odpovídá lokalitě '''NdLe-16'''; analýza DNA publikovaná v roce <span class="text-date">2026</span> potvrdila, že ostatky patřily <span class="name-person">[[Henry Peter (Harry) Peglar|Harrymu Peglarovi]]</span> z <span class="name-ship">[[HMS Terror]]</span>.<ref name="stenton-2022">Douglas R. Stenton: [https://doi.org/10.1017/S0032247422000237 ''Finding “Harry Peglar”: Re-examining the discovery of a Franklin expedition sailor’s skeleton by the 1859 McClintock search expedition'']. Polar Record 58, 2022.</ref><ref name="peglar-2026">Douglas R. Stenton, Stephen Fratpietro, Kaitlyn Gorsalitz & Robert W. Park: [https://doi.org/10.1017/S003224742610031X ''“Some very hard ground to heave”: DNA identification of Harry Peglar, Captain of the Foretop, HMS Terror'']. Polar Record 62, 2026.</ref> | ||
|} | |} | ||
== Význam pro výzkum Franklinovy expedice == | == Význam pro výzkum Franklinovy expedice == | ||
Bordenova označení jsou důležitá proto, že umožňují přesně rozlišovat jednotlivé archeologické lokality i tam, kde historické názvy nebo popisy nejsou jednoznačné. To je zvlášť důležité u tzv. „boat places“ v <span class="name-place">Erebus Bay</span>. | Bordenova označení jsou důležitá proto, že umožňují přesně rozlišovat jednotlivé archeologické lokality i tam, kde historické názvy nebo popisy nejsou jednoznačné. To je zvlášť důležité u tzv. „boat places“ v <span class="name-place">Erebus Bay</span>, kde starší literatura a tradice někdy spojovaly historické zprávy s konkrétními místy nepřesně. Novější srovnání písemných pramenů, ústní historie a archeologických nálezů ukázalo, že McClintockovo „Boat Place“ z roku <span class="text-date">1859</span> odpovídá lokalitě '''NgLj-3''', nikoli '''NgLj-1'''.<ref name="stenton-park-2017" /> | ||
Podobný význam má Bordenovo označení i mimo <span class="name-place">Erebus Bay</span>. Lokalita '''NdLe-16''' pomáhá odlišit skutečné místo nálezu kostry u <span class="name-place">Gladman Pointu</span> od starších nepřesných mapových a textových údajů.<ref name="stenton-2022" /> | |||
Archeologické lokality | Archeologické lokality na <span class="name-place">Ostrově krále Viléma</span> zároveň nepředstavují pouze „opuštěné evropské“ pozůstatky. Výzkum lokalit v <span class="name-place">Erebus Bay</span> ukazuje, že materiál z Franklinovy expedice byl později nalezen, upravován a využíván místními Netsilik Inuity. Pozůstatky člunů a vybavení je proto třeba chápat zároveň jako materiál Franklinovy expedice i jako součást inuitského zacházení s dostupnými surovinami v arktickém prostředí.<ref name="thacher-2018">Dana Thacher: [https://doi.org/10.14430/arctic4745 ''Salvaging on the Coast of Erebus Bay, King William Island: An Analysis of Inuit Interaction with Material from the Franklin Expedition'']. Arctic 71, č. 4, 2018, s. 431-443.</ref> | ||
<!-- Konec Hlavní sloupec --> | <!-- Konec Hlavní sloupec --> | ||
| Řádek 68: | Řádek 68: | ||
* [[Ostrov krále Viléma]] | * [[Ostrov krále Viléma]] | ||
* [[Erebus Bay]] | * [[Erebus Bay]] | ||
* [[Nález člunu v Erebus Bay (1859)]] | |||
* [[Henry Peter (Harry) Peglar]] | |||
* [[Peglar Papers]] | |||
* [[John Gregory]] | * [[John Gregory]] | ||
* [[James Fitzjames]] | |||
* [[John Bridgens]] | * [[John Bridgens]] | ||
* [[David Young]] | |||
</div> | </div> | ||
{{Šablona:DataLinksPage}} | {{Šablona:DataLinksPage}} | ||
Aktuální verze z 14. 6. 2026, 11:41
Bordenův systém je kanadský systém označování archeologických lokalit. Používá se k jednoznačné identifikaci archeologických nalezišť a k evidenci nálezů, které z těchto lokalit pocházejí. V literatuře k poslední Franklinově expedici se s ním setkáváme například u lokalit na Ostrově krále Viléma, včetně lokalit v Erebus Bay označovaných jako NgLj-2 nebo NgLj-3 a lokality NdLe-16 u Gladman Pointu.
Systém navrhl kanadský archeolog Charles Edward Borden z Univerzity Britské Kolumbie. Základní princip publikoval v roce 1952 jako jednotné schéma pro označování archeologických lokalit v Kanadě.[1] V současnosti jde o běžný způsob, jakým jsou v kanadské archeologii evidovány lokality napříč jednotlivými provinciemi a teritorii.[2]
Princip označení
Bordenův systém rozděluje Kanadu do zeměpisné sítě podle zeměpisné šířky a délky. Označení lokality se skládá ze čtyř písmen a pořadového čísla, například: NgLj-3.
První a třetí písmeno označují větší zeměpisné bloky, druhé a čtvrté písmeno jejich menší pododdíly. Číslo za pomlčkou je pořadí, v jakém byla daná archeologická lokalita v příslušném menším bloku zaznamenána.
Číslo tedy nevyjadřuje stáří lokality ani pořadí historických událostí či pořadí nálezu. Označení NgLj-3 znamená, že jde o archeologickou lokalitu, která byla v bloku NgLj evidována jako třetí.
U lokalit ležících v kanadské Arktidě je důležité také to, že systém pracuje s většími zeměpisnými bloky než v jižnějších oblastech Kanady. Bordenovo označení proto slouží jako evidenční kód a hrubé geografické zařazení, nikoli jako přesná souřadnice.
Veřejné seznamy lokalit
Úplný veřejný seznam všech kanadských archeologických lokalit podle Bordenova systému patrně není běžně dostupný. Evidence archeologických lokalit je spravována provinčními a teritoriálními institucemi a přesné údaje o polohách archeologických nalezišť mohou být z důvodu ochrany lokalit neveřejné.
Pro některé historicky významné lokality lze používat veřejné databáze, například Kanadský registr historických míst. Tyto registry však nejsou totéž co úplná archeologická databáze podle Bordenova systému. Bordenovo číslo se v nich objevuje spíše výjimečně, například pokud je součástí názvu nebo popisu konkrétní lokality.[3]
Lokality související s Franklinovou expedicí
V souvislosti s poslední Franklinovou expedicí se Bordenova označení objevují u archeologických lokalit v různých částech Ostrova krále Viléma. Nejčastěji citované jsou lokality na pobřeží Erebus Bay, kde byly nalezeny nebo později archeologicky zkoumány pozůstatky lodních člunů, výbavy a lidských ostatků. Ne všechny lokality spojené s expedicí však leží v Erebus Bay.
Následující přehled je pouze ilustrační. Podrobnější přehled lokalit v oblasti Erebus Bay je uveden v článku Erebus Bay.
| Bordenovo označení | Oblast | Souvislost |
|---|---|---|
| NgLj-2 | Erebus Bay, Ostrov krále Viléma | Jedno z tzv. „boat places“ v Erebus Bay. Z lokality pocházejí mimo jiné ostatky později identifikované jako James Fitzjames a David Young.[4][5] |
| NgLj-3 | Erebus Bay, Ostrov krále Viléma | Dnes je považována za skutečnou lokalitu McClintockova nálezu člunu z roku 1859. Z lokality pocházejí ostatky Johna Gregoryho a Johna Bridgense.[6][5] |
| NgLj-39 | poblíž Erebus Bay, severně od NgLj-1 | Samostatně evidovaný nález stehenní kosti přibližně 700 m severně od NgLj-1.[5] |
| NdLe-16 | jižní pobřeží Ostrova krále Viléma, u Gladman Pointu | Lokalita kostry nalezené McClintockovou výpravou roku 1859, později spojované s tzv. Peglar Papers. Archeologické přehodnocení ukázalo, že historicky nepřesně mapované místo odpovídá lokalitě NdLe-16; analýza DNA publikovaná v roce 2026 potvrdila, že ostatky patřily Harrymu Peglarovi z HMS Terror.[7][8] |
Význam pro výzkum Franklinovy expedice
Bordenova označení jsou důležitá proto, že umožňují přesně rozlišovat jednotlivé archeologické lokality i tam, kde historické názvy nebo popisy nejsou jednoznačné. To je zvlášť důležité u tzv. „boat places“ v Erebus Bay, kde starší literatura a tradice někdy spojovaly historické zprávy s konkrétními místy nepřesně. Novější srovnání písemných pramenů, ústní historie a archeologických nálezů ukázalo, že McClintockovo „Boat Place“ z roku 1859 odpovídá lokalitě NgLj-3, nikoli NgLj-1.[4]
Podobný význam má Bordenovo označení i mimo Erebus Bay. Lokalita NdLe-16 pomáhá odlišit skutečné místo nálezu kostry u Gladman Pointu od starších nepřesných mapových a textových údajů.[7]
Archeologické lokality na Ostrově krále Viléma zároveň nepředstavují pouze „opuštěné evropské“ pozůstatky. Výzkum lokalit v Erebus Bay ukazuje, že materiál z Franklinovy expedice byl později nalezen, upravován a využíván místními Netsilik Inuity. Pozůstatky člunů a vybavení je proto třeba chápat zároveň jako materiál Franklinovy expedice i jako součást inuitského zacházení s dostupnými surovinami v arktickém prostředí.[9]
Související stránky
Externí odkazy
-
History, Oral History and Archaeology:Reinterpreting the “Boat Places” of Erebus Bay
Douglas R. Stenton,Robert W. Park. Arctic Vol. 70, No. 2 (June 2017) p. 203–218, 31.5.2017 -
The Borden Number System: What the FcOq?
Courtney Lakevold. RETROactive, Archaeological Survey of Alberta, 29.6.2016
Stručné vysvětlení Bordenova systému označování archeologických lokalit v Kanadě.
Zdroje a poznámky
- ↑ Charles E. Borden: A Uniform Site Designation Scheme for Canada. Anthropology in British Columbia 3, 1952, s. 44-48.
- ↑ Courtney Lakevold: The Borden Number System: What the FcOq?. RETROactive, Archaeological Survey of Alberta, 29. června 2016.
- ↑ Canadian Register of Historic Places: Search.
- ↑ 4,0 4,1 Douglas R. Stenton a Robert W. Park: History, Oral History and Archaeology: Reinterpreting the “Boat Places” of Erebus Bay. Arctic 70, č. 2, 2017, s. 203-218.
- ↑ 5,0 5,1 5,2 Douglas R. Stenton, Stephen Fratpietro, Kaitlyn Gorsalitz & Robert W. Park: DNA identifications of three 1845 Franklin expedition sailors from HMS Erebus. Journal of Archaeological Science: Reports 72, 2026, 105739.
- ↑ Douglas R. Stenton, Anne Keenleyside a Robert W. Park: The “Boat Place” Burial: New Skeletal Evidence from the 1845 Franklin Expedition. Arctic 68, č. 1, 2015, s. 32-44.
- ↑ 7,0 7,1 Douglas R. Stenton: Finding “Harry Peglar”: Re-examining the discovery of a Franklin expedition sailor’s skeleton by the 1859 McClintock search expedition. Polar Record 58, 2022.
- ↑ Douglas R. Stenton, Stephen Fratpietro, Kaitlyn Gorsalitz & Robert W. Park: “Some very hard ground to heave”: DNA identification of Harry Peglar, Captain of the Foretop, HMS Terror. Polar Record 62, 2026.
- ↑ Dana Thacher: Salvaging on the Coast of Erebus Bay, King William Island: An Analysis of Inuit Interaction with Material from the Franklin Expedition. Arctic 71, č. 4, 2018, s. 431-443.
