Hlavní strana: Porovnání verzí

Z Franklinova expedice

Náhrada výročí OTM šablonou s template
O Franklinově expedici stručně: Upgrade úvodního textu
Řádek 14: Řádek 14:
==O Franklinově expedici stručně==
==O Franklinově expedici stručně==


Zkáza Franklinovy expedice je největší katastrofou v dějinách polárních výprav.
'''''Zkáza Franklinovy expedice je největší a nejzáhadnější katastrofou v dějinách polárních výprav.'''''


V roce <span class="text-date">[[1845]]</span> vypluly z <span class="name-place">Anglie</span> lodě britského [[Královské námořnictvo|Královského námořnictva]] <span class="name-ship">[[Erebus]]</span> a <span class="name-ship">[[Terror]]</span> pod velením sira <span class="name-person">[[John Franklin|Johna Franklina]]</span> hledat <span class="name-place">[[Severozápadní průjezd]]</span>. K severnímu pobřeží <span class="name-place">Severní Ameriky</span> dorazilo 129 mužů se zásobami na 3 roky. Žádného z účastníků expedice od <span class="text-date">léta 1845</span> již žádný běloch nespatřil živého.


Podle o řadu let později nalezených hmotných pozůstatků, [[Zprávy na Ostrově krále Viléma|písemných zpráv]] a ústní eskymácké tradice lze se značnou pravděpodobností soudit, že výprava strávila <span class="text-date">zimu 1845/46</span> u pobřeží <span class="name-place">[[Beecheyho ostrov|Beecheyho ostrova]]</span>, v <span class="text-date">září 1846</span> pak uvízly v ledu poblíž <span class="name-place">[[Ostrov krále Viléma|Ostrova krále Viléma]]</span>. V <span class="text-date">červnu 1847</span> zemřel velitel výpravy <span class="name-person">John Franklin</span>, a v <span class="text-date">dubnu [[1848]]</span> zbylí členové výpravy (105 mužů) opustili lodě (stále uvízlé v ledu) a přepravili značnou část zásob na břeh <span class="name-place">Ostrova krále Viléma</span>.  
V <span class="text-date">květnu 1845</span> vypluly z <span class="name-place">Anglie</span> lodě britského [[Královské námořnictvo|Královského námořnictva]] <span class="name-ship">[[HMS Erebus]]</span> a <span class="name-ship">[[HMS Terror]]</span> pod velením sira <span class="name-person">[[John Franklin|Johna Franklina]]</span> hledat <span class="name-place">[[Severozápadní průjezd]]</span>. Z <span class="name-place">Disko Bay</span> na jihozápadě <span class="name-place">Grónska</span>, kde byly přeloženy zásoby z pomocné zásobovací lodi <span class="name-ship">[[Barreto Junior]]</span>, vyrazilo hledat námořní cestu kolem severního pobřeží <span class="name-place">Kanady</span> 129 mužů se zásobami na 3 roky. Žádného z účastníků expedice od <span class="text-date">léta 1845</span> již žádný běloch nespatřil živého.


Poté se námořníci, oslabení kurdějemi, podvýživou a možná přiotrávení olovem, vydali na pochod směrem na jih, přičemž táhli těžké saně vyrobené z lodních člunů. Během pochodu došlo k případům kanibalismu. Kosterní pozůstatky byly nalezeny od místa vylodění na <span class="name-place">[[Victory Point]]</span> až po <span class="name-place">[[Starvation Cove]]</span> na výběžku kanadské pevniny nejbližším k <span class="name-place">Ostrovu krále Viléma</span>.


"Tradiční pojetí" líčí závěrečnou etapu expedice jako prostý pochod k jihu, během něhož její členové postupně umírali. Po nálezu Franklinových lodí <span class="name-ship">Erebus</span> a <span class="name-ship">Terror</span> je tato verze prakticky neudržitelná, neboť nejméně jedna z lodí a nejspíše obě byly zřejmě znovu obsazeny posádkou. Dosud se pokládalo za pravděpodobné, že všichni námořníci zemřeli během roku <span class="text-date">1848</span>, vzhledem k návratu posádek k lodím je však možné, že část výpravy přežila delší dobu.
Podle o řadu let později nalezených hmotných pozůstatků, [[Zprávy na Ostrově krále Viléma|písemných zpráv]] a ústní eskymácké tradice víme, že výprava strávila <span class="text-date">zimu 1845/46</span> na <span class="name-place">[[Beecheyho ostrov|Beecheyho ostrově]]</span>, v <span class="text-date">září 1846</span> pak obě lodě uvízly v ledu <span class="name-place">Viktoriina průlivu</span> poblíž <span class="name-place">[[Ostrov krále Viléma|Ostrova krále Viléma]]</span>. V <span class="text-date">červnu 1847</span> zemřel velitel výpravy <span class="name-person">John Franklin</span>, a v <span class="text-date">dubnu [[1848]]</span> zbylí členové výpravy (105 mužů) opustili lodě (stále uvízlé v ledu, byť o něco jižněji) a přepravili značnou část zásob na břeh <span class="name-place">Ostrova krále Viléma</span> na místo zvané <span class="name-place">[[Victory Point]]</span>.  


Od roku <span class="text-date">1848</span> po expedici pátraly desítky výprav, nejprve v naději zachránit její členy, později ve snaze zjistit příčiny její zkázy. Zájem o expedici, který nikdy zcela neuhasl, oživilo nedávné (<span class="text-date">září 2014</span>) nalezení vraku lodi <span class="name-ship">Erebus</span> a nejnověji i <span class="name-ship">Terroru</span> (<span class="text-date">září  2016</span>). Její archeologický výzkum je teprve v počátcích, nicméně stav a poloha <span class="name-ship">Terroru</span> znamenají zásadní zvrat v nazírání na poslední fázi expedice.


Přesné osudy expedice a příčiny její zkázy stále obklopeny řadou nejasností a záhad. Sám fakt, že bylo nalezeno tak málo písemných zpráv, je velmi podivný. A ty, které nalezeny byly, jsou na konkrétní informace velmi skoupé, případně zcela záhadné (viz [[Peglar papers]]).
Poté se námořníci, oslabení kurdějemi, podvýživou a možná přiotrávení olovem, vydali na pochod směrem na jih, přičemž táhli těžké saně vyrobené z lodních člunů. Během pochodu jich zřejmě několik desítek poměrně záhy zemřelo a nakonec docházelo k případům kanibalismu. Kosterní pozůstatky byly nalezeny od místa vylodění na <span class="name-place">[[Victory Point]]</span> až po <span class="name-place">[[Starvation Cove]]</span> na výběžku kanadské pevniny nejbližším k <span class="name-place">Ostrovu krále Viléma</span>.


Neznáme příčinu smrti velitele <span class="name-person">Johna Franklina</span>, přesný motiv opuštění lodí ani zamýšlený cíl poutě na jih. Nevíme, zda expedici postihla nějaká vážná nehoda (např. ztráta části zásob, nehoda některé vyslané saňové výpravy apod.), která by vysvětlila poměrně vysoké ztráty na životech před opuštěním lodí.  Kromě obecně těžkých podmínek v <span class="name-place">Arktidě</span> a nemocí (hlavně kurdějí) je jedním z hlavních podezřelých olovo. Z konzerv, ale možná i z unikátního zařízení na odsolování mořské vody mohli členové výpravy obdržet takové dávky olova, že to mohlo vést k otravě a v jejím důsledku k tělesným i psychickým nemocem (mj. ke zhoršení schopnosti správně usuzovat). Tato hypotéza však není prokázána.


Další možnou příčinou katastrofy mohly být zkažené konzervy, jejich závadnost se však rovněž zatím nepodařilo prokázat.
"Tradiční pojetí" líčí závěrečnou etapu expedice jako prostý pochod k jihu, během něhož její členové postupně umírali. Po nálezu Franklinových lodí <span class="name-ship">HMS Erebus</span> a <span class="name-ship">HMS Terror</span> je tato verze prakticky neudržitelná, neboť nejméně jedna z lodí a nejspíše obě byly zřejmě znovu obsazeny posádkou. Dosud se pokládalo za pravděpodobné, že všichni námořníci zemřeli během roku <span class="text-date">1848</span>, vzhledem k návratu posádek k lodím je však možné, že část výpravy přežila delší dobu.
 
 
Od roku <span class="text-date">1848</span> po expedici pátraly desítky výprav, nejprve v naději zachránit její členy, později ve snaze zjistit příčiny její zkázy. Zájem o expedici, který nikdy zcela neuhasl, oživilo v roce <span class="text-date">září 2014</span> nalezení vraku lodi <span class="name-ship">HMS Erebus</span> a o dva roky později i vraku <span class="name-ship">HMS Terror</span> (<span class="text-date">září  2016</span>). Jejich archeologický výzkum stále probíhá.
 
 
Přesné osudy expedice a příčiny její zkázy stále obklopeny řadou nejasností a záhad. Sám fakt, že bylo nalezeno tak málo písemných zpráv (a žádná na místě prvního přezimování na <span class="name-place">Beecheyho ostrově</span>), je velmi podivný. A ty, které nalezeny byly, jsou na konkrétní informace velmi skoupé, případně zcela záhadné (viz [[Peglar papers]]).
 
 
Neznáme příčinu smrti velitele <span class="name-person">Johna Franklina</span>, přesný důvod opuštění lodí ani zamýšlený cíl poutě na jih. Nevíme, zda expedici postihla nějaká vážná nehoda (např. ztráta části zásob, nehoda některé vyslané saňové výpravy apod.), která by vysvětlila poměrně vysoké ztráty na životech před opuštěním lodí. Kromě obecně těžkých podmínek v <span class="name-place">Arktidě</span> a nemocí je jedním z hlavních podezřelých olovo. Z konzerv, ale možná i z unikátního zařízení na odsolování mořské vody mohli členové výpravy obdržet takové dávky olova, že to mohlo vést k otravě a v jejím důsledku k tělesným i psychickým nemocem (mj. ke zhoršení schopnosti správně usuzovat). Tato hypotéza však není prokázána.
 
 
Starší publicistické podání osudů Franklinovy výpravy si můžete přečíst na Technetu v článku [http://technet.idnes.cz/john-franklin-zahada-smrti-expedice-erebus-terror-fvy-/veda.aspx?c=A140912_182710_veda_kuz Zpráva, na kterou svět čekal 166 let. Objevena loď Franklinovy výpravy] z <span class="text-date">15. září 2014</span>.


Publicistické podání osudů Franklinovy výpravy si můžete přečíst na Technetu v článku [http://technet.idnes.cz/john-franklin-zahada-smrti-expedice-erebus-terror-fvy-/veda.aspx?c=A140912_182710_veda_kuz Zpráva, na kterou svět čekal 166 let. Objevena loď Franklinovy výpravy] z <span class="text-date">15. září 2014</span>.


<ul class="large-block-grid-2">
<ul class="large-block-grid-2">

Verze z 20. 1. 2024, 16:30

About this web in English


O Franklinově expedici stručně

Zkáza Franklinovy expedice je největší a nejzáhadnější katastrofou v dějinách polárních výprav.


V květnu 1845 vypluly z Anglie lodě britského Královského námořnictva HMS Erebus a HMS Terror pod velením sira Johna Franklina hledat Severozápadní průjezd. Z Disko Bay na jihozápadě Grónska, kde byly přeloženy zásoby z pomocné zásobovací lodi Barreto Junior, vyrazilo hledat námořní cestu kolem severního pobřeží Kanady 129 mužů se zásobami na 3 roky. Žádného z účastníků expedice od léta 1845 již žádný běloch nespatřil živého.


Podle o řadu let později nalezených hmotných pozůstatků, písemných zpráv a ústní eskymácké tradice víme, že výprava strávila zimu 1845/46 na Beecheyho ostrově, v září 1846 pak obě lodě uvízly v ledu Viktoriina průlivu poblíž Ostrova krále Viléma. V červnu 1847 zemřel velitel výpravy John Franklin, a v dubnu 1848 zbylí členové výpravy (105 mužů) opustili lodě (stále uvízlé v ledu, byť o něco jižněji) a přepravili značnou část zásob na břeh Ostrova krále Viléma na místo zvané Victory Point.


Poté se námořníci, oslabení kurdějemi, podvýživou a možná přiotrávení olovem, vydali na pochod směrem na jih, přičemž táhli těžké saně vyrobené z lodních člunů. Během pochodu jich zřejmě několik desítek poměrně záhy zemřelo a nakonec docházelo k případům kanibalismu. Kosterní pozůstatky byly nalezeny od místa vylodění na Victory Point až po Starvation Cove na výběžku kanadské pevniny nejbližším k Ostrovu krále Viléma.


"Tradiční pojetí" líčí závěrečnou etapu expedice jako prostý pochod k jihu, během něhož její členové postupně umírali. Po nálezu Franklinových lodí HMS Erebus a HMS Terror je tato verze prakticky neudržitelná, neboť nejméně jedna z lodí a nejspíše obě byly zřejmě znovu obsazeny posádkou. Dosud se pokládalo za pravděpodobné, že všichni námořníci zemřeli během roku 1848, vzhledem k návratu posádek k lodím je však možné, že část výpravy přežila delší dobu.


Od roku 1848 po expedici pátraly desítky výprav, nejprve v naději zachránit její členy, později ve snaze zjistit příčiny její zkázy. Zájem o expedici, který nikdy zcela neuhasl, oživilo v roce září 2014 nalezení vraku lodi HMS Erebus a o dva roky později i vraku HMS Terror (září 2016). Jejich archeologický výzkum stále probíhá.


Přesné osudy expedice a příčiny její zkázy stále obklopeny řadou nejasností a záhad. Sám fakt, že bylo nalezeno tak málo písemných zpráv (a žádná na místě prvního přezimování na Beecheyho ostrově), je velmi podivný. A ty, které nalezeny byly, jsou na konkrétní informace velmi skoupé, případně zcela záhadné (viz Peglar papers).


Neznáme příčinu smrti velitele Johna Franklina, přesný důvod opuštění lodí ani zamýšlený cíl poutě na jih. Nevíme, zda expedici postihla nějaká vážná nehoda (např. ztráta části zásob, nehoda některé vyslané saňové výpravy apod.), která by vysvětlila poměrně vysoké ztráty na životech před opuštěním lodí. Kromě obecně těžkých podmínek v Arktidě a nemocí je jedním z hlavních podezřelých olovo. Z konzerv, ale možná i z unikátního zařízení na odsolování mořské vody mohli členové výpravy obdržet takové dávky olova, že to mohlo vést k otravě a v jejím důsledku k tělesným i psychickým nemocem (mj. ke zhoršení schopnosti správně usuzovat). Tato hypotéza však není prokázána.


Starší publicistické podání osudů Franklinovy výpravy si můžete přečíst na Technetu v článku Zpráva, na kterou svět čekal 166 let. Objevena loď Franklinovy výpravy z 15. září 2014.


  • Výročí během června

    • červen 1836 (190 let) – HMS Terror vyplouvá pod velením George Backa do Hudsonova zálivu.
      Cílem expedice bylo ze severovýchodního okraje Hudsonova zálivu přetáhnout čluny na severní pobřeží Kanady a plout směrem na západ k Backově řece a Franklinovu Pointu Turnagain.
      Zdroje: [8]
    • 1. červen 1831 (195 let) – Dosažení severního magnetického pólu
      Saňová výprava vedená Jamesem Clarkem Rossem dosáhla severního magnetického pólu a vztyčila tam britskou vlajku. Stalo se tak během arktické expedice (1829-1833) vedené Johnem Rossem.
    • 3. červen 1845 (181 let) – Lodě Franklinovy expedice ráno opouštějí přístav Stromness na Orknejích
      Zdroje: [9]
    • 4. červen 1845 (181 let) – Vlečné parníky HMS Rattler a HMS Blazer se vracejí ze vzdálenosti cca 60-80 mil SZ od Orknejí
      HMS Erebus, HMS Terror a Barreto Junior pokračují v plavbě do Grónska. Na palubě lodi HMS Rattler se vrací propuštěný námořník z HMSTerror.
      Zdroje: [10], R.J.Cyriax: Sir John Franklin's Last Arctic Expedition (1939), s. 58
    • 7. červen 1826 (200 let) – Bombová loď HMS Erebus spuštěna na vodu
      Postavena byla v loděnicích Královského námořnictva v Pembroke ve Walesu.
      Michael Palin: Erebus: The Story of a Ship (2018), s. 5
    • 11. červen 1847 (179 let) – Úmrtí Johna Franklina
      O datu jeho smrti se zmiňuje druhá písemná zpráva z Ostrova krále Viléma; neuvádí však příčinu ani místo smrti ani způsob pohřbu.
    • 19. červen 1764 (262 let) – Ve vesnici Dragley Beck v hrabství Lancashire v Anglii se narodil John Barrow starší.
      John Barrow mezi lety 1804-1845 zastával funkci 2. tajemníka Admirality (funkce byla později nazvána "stálý tajemník"). Ze své pozice podporoval výzkumné výpravy Royal Navy do Arktidy. Poslední takovou výpravou byla právě Franklinova expedice (1845).
      Zdroj: [11]
    • 20. červen 1892 (134 let) – V Londýně umírá Sophia Cracroftová, neteř Johna Franklina a celoživotní společnice jeho ženy Jane Franklinové.
      Sophia hrála významnou roli v organizace pátrání po Franklinově expedice.
      Zdroje: [12]
    • 24. červen 1777 (249 let) – V Ballsaroch House, Wigtownshire ve Skotsku se narodil John Ross
      John Ross velel několika arktickým expedicím a podílel se na pátrání po Franklinově expedici.
      Zdroje: [13], [14]
    • 26. červen 1883 (143 let) – V Londýně zemřel Edward Sabine, předseda Královské společnosti a vědecký poradce britské Admirality
      Edward Sabine byl hlavním iniciátorem a organizátorem "magnetického tažení" ("magnetic crusade"), které mělo prozkoumat chování zemského magnetického pole. Měření zemského magnetismu bylo také jedním z hlavních úkolů Franklinovy výpravy.
  • Jak hledat na této wiki

    Pokud nemáte s wiki webovými stránkami zkušenosti, nebo je máte, ale na tomto webu jste beznadějně ztraceni, podívejte se na nápovědu k hledání. Rychlé tipy:

    Nejnovější přidané odkazy

Poslední změny

Seznam zkratek:
N
Touto editací byla založena nová stránka (viz též seznam nových stránek)
m
Toto je malá editace
r
Tuto editaci provedl robot
(±123)
Velikost stránky se změnila o tolik bajtů

31. 5. 2026

     11:04  Bordenův systém označování archeologických lokalit 2 změny historie +465 [WikiAgent; Radouch]
 m   
11:04 (teď | předchozí) −2 Radouch diskuse příspěvky (Související stránky: mezery)
     
11:01 (teď | předchozí) +467 WikiAgent diskuse příspěvky (Upraveno formátování textu a externí odkazy přes DataLinksPage)
     11:01  Data:History, Oral History and Archaeology:Reinterpreting the “Boat Places” of Erebus Bay (journalhosting.ucalgary.ca) rozdílhistorie +57 WikiAgent diskuse příspěvky (Doplněno zobrazení odkazu na stránce o Bordenovu systému)

O Franklinově expedici podrobně

Následující seznam je pokusem o osnovu pro podání informací o celé kauze Franklinovy výpravy. Vytvoření jednotlivých článků, nemluvě o jejich dotažení do jakž takž uspokojivé podoby, bude úkol (alespoň v současném jednomužném obsazení) velmi dlouhodobý. Jednotlivá témata osnovy částečně korespondují s kategoriemi článků.

Jiný pohled na obsah této wiki vám nabízí procházení podle kategorií.

O těchto stránkách

O případu zmizelé Franklinovy arktické expedice jsem si podrobnější informace přečetl v listopadu 2011 (něco málo jsem i ní tušil před tím). Překvapil mne rozsah této tragédie, množství záhad, které ji obklopují a konečně to, jak málo informací je o ní v češtině. Poslední skutečnost byla důvodem, proč jsem si řekl, že vytvořím tyto stránky, s tím, že i kdyby nikoho jiného nezaujaly, pomohou aspoň mně se v této komplikované historii vyznat.

Použití prostředí Mediawiki sugeruje představu, že by mělo jít o týmový projekt. Není tomu úplně tak: jakoukoli spolupráci uvítám, viz níže, ale hlavně myslím, že pro soustředění a pokud možno přehledné uspořádání informací o tak komplikované kauze je prostředí Mediawiki téměř ideální (takový hodně sofistikovaný poznámkový blok :-) ). Jinými slovy: pokud se najdou další editoři, bude to báječné, pokud zůstanu navěky jediným editorem, nebudu to považovat za neúspěch :-)

Vedle této wiki můžete využít i vyhledávací nástroje https://hledej.franklinova-expedice.cz/ a https://search.franklinova-expedice.cz/ a mapovou aplikace https://mapa.franklinova-expedice.cz a její anglickojazyčnou sestru https://map.franklinova-expedice.cz (na jejich rozvoji se dále pracuje).

Reakce a spolupráce

Pokud vás Franklinova výprava zajímá či díky těmto stránkám zaujala, budeme rádi, když se ozvete se svými dotazy, náměty či kritikou na e-mail info(zavináč)franklinova-expedice.cz

Chcete pomoci s tvorbou obsahu této wiki

Pokud byste rádi pomohli s rozvojem tohoto webu a/nebo přidružených vyhledávacích nástrojů, jste vítání!

Po registraci může stránky editovat každý. O hladké spolupráci na stránkách se pak snadno domluvíme ať už e-mailem, vzkazy mezi registrovanými uživateli či na diskusních stránkách wiki.

Chcete zjišťovat informace

Samozřejmě lze pomoci i jinak než přímou editací stránek, například zjišťováním informací.

Podívejte se na stránku Projekt:Pátrání, kde najdete některé náměty, ke kterým hledáme další informace.

Současně na tuto stránku můžete připsat vlastní náměty a otázky.

Chcete pomoci jinak

Pomoci lze rovněž s převedením naskenovaných knih do textové podoby, podrobnosti vysvětlím později.

Příspěvek na provoz serveru a obnovení registrace domény rovněž nebude odmítnut.

A samozřejmě můžete prostě jen napsat, že vás téma zajímá, těšíte se na další informace, případně máte otázky týkající se Franklinovy expedice.

Přeji zajímavé čtení! :-)

Aktuality

  • 7. července 2023: Nefunguje zobrazování tweetů z účtu Franklinova expedice. Místo toho vidíte v boxíku pro tweety na této stránce hlášku "Zatím tady není nic k vidění." Jde o problém na straně Twitteru a zatím není známo, zda ho Twitter hodlá vyřešit.
  • Pokud chcete provoz a další rozvoj těchto stránek podpořit, kupte jim kafe! :-) Více informací později, zatím je to v experimentální fázi (ale kafe můžete koupit už teď).
HMS Erebus: Po rozkliknutí se zobrazí velký obrázek včetně vysvětlivek
HMS Terror: Po rozkliknutí se zobrazí velký obrázek včetně vysvětlivek
Pozor! Anglická verze prohledává z pochopitelných důvodů mnohem více zdrojů: nejde jen o jiné jazykové rozhraní ke stejnému vyhledavači!
Viz též Aktuality ohledně využití mapové aplikace na této wiki. Podrobnější informace již brzy.
Článek o beta verzi mapy na blogu.
  • Pokud chcete sami přispět k pátrání po informacích o Franklinově expedice, podívejte se na stránku Projekt:Pátrání.

Tipy na této wiki

Twitter

Facebook